Mystika z všednosti. Květům noci podle deníků herečky Lucie Trmíkové by slušelo spíš knižní vydání
Své temné noci duše odvážně zveřejňuje v inscenaci Květy noci herečka Lucie Trmíková. S Divadelním spolkem JEDL, který vede s režisérem Janem Nebeským, hostuje v Divadle Rokoko. V Květech noci se odráží její sepětí s biblickými texty i dlouhodobý osobní vztah ke křesťanské mystice. Textově v novince vychází z vlastních deníků, ze záznamů vnitřního hlasu a niterného prožívání strachu, víry, radosti, smyslu, sebe samé a dalších témat, včetně snů o zemřelém otci.
Na jeviště přizvala trochu nesourodou trojici: zpěvačku a hráčku na violu da gamba Mélusine de Pas, výtvarníka a performera Petra Nikla a hudebního skladatele Michala Rataje. Výsledný tvar je koláží textů, herectví, zpěvu zasazenou do proměnlivé zvukové a výtvarné krajiny. Jenže když asi v půlce herečka zastaví tok představení konstatováním, že dílo nefunguje, že to rozpustí a sejdeme se raději zítra, nelze se ubránit myšlence, že má pravdu. Drhne to.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
