Michal Lurie, Jan Hájek a Romana Widenková

Michal Lurie, Jan Hájek a Romana Widenková Zdroj: Andrea Černá

Boj s vnitřním zvířetem. Dramatizace Welshova románu v MeetFactory se ptá po původu násilí a nenávisti

Klára Čikarová

K setkání se lvem nebo s čápem marabu nemusí dojít jen na safari. I v životě se naše cesty protnou s králem smečky, jemuž se neodporuje, nebo s bezskrupulózním dravcem, který své oběti bez okolků napadá zezadu. Metafora lidského a zvířecího světa se do dramatizace románu Irvina WelsheNoční můry s čápem marabu dostává se stěhováním dysfunkční rodiny ze sídliště v Edinburghu do Jihoafrické republiky. Na jevišti divadelní scény v pražské MeetFactory se objevuje nejen v dialozích, nýbrž i prostřednictvím videoprojekcí.

Noční můry s čápem marabu pendlují mezi džunglí skotského předměstí, fotbalovými stadióny, rave parties i drogovými dýchánky na privátech, africkou divočinou i nemocničním pokojem, aniž je třeba měnit kulisy nebo herecké obsazení. Věčná otázka po původu násilí se prolíná několika časovými rovinami, protkanými blouzněním a vzpomínkami hlavního hrdiny. Tři herci a jedna herečka se na jeden zátah střídají v několika rolích, ale i divák, který tento divoký román od autora Trainspottingu nebo Acid Housu nečetl, zůstává celou dobu v obraze.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!