Taneční Linec: když se na Dunaji v Horních Rakousech potkají vlivy belgické, marocké a české
Taneční soubor Landestheateru Linz nastudoval dva starší kusy choreografa Sidiho Larbi Cherkaouiho, Fall a Orbo Novo, které složí dohromady celovečerní program. V souboru vystupuje i Pavel Povrazník, pražský rodák a absolvent konzervatoře Taneční centrum Praha.
Do rakouského Lince se dá z Prahy pohodlně dojet přímým vlakem za tři a půl hodiny. Neváhala jsem, když jsem se dočetla, že tu má na začátku března taneční premiéru dílo belgicko-marockého choreografa Sidiho Larbiho Cherkaouiho. Taneční soubor Landestheateru Linz nastudoval dva jeho starší kusy, Fall a Orbo Novo, které složí dohromady celovečerní program. Hraje se v moderní budově Musiktheateru. Linecký taneční soubor má i českou stopu, vystupuje v něm Pavel Povrazník, pražský rodák a absolvent konzervatoře Taneční centrum Praha.
Sál sice není úplně zaplněný, na tanec ale přišli lidé všeho věku. Atmosféra je vřelá, aplauduje se vstoje. Fall je abstraktnější, na scéně jsou jen látkové drapérie, rozvlněné, stále v pohybu, jak vodní hladina. Soubor není jednolitý, ve smyslu typů, jsou tu naopak velice různorodí lidé, s odlišnými tanečními energiemi a výrazy. Jednotlivci jsou, a platí to i pro Orbo Novo, vytahováni do sól a duetů. Daří se pracovat s potenciálem celého souboru, zároveň ale upírat pozornost na osobnosti, nenechat je splynout v masu. Je vidět, že tvorba s různorodými kulturními zdroji je jednou z choreografových uměleckých domén. V Orbo Novo pracují tanečnice a tanečníci s vysokou klecí, která vytváří jevištní architekturu i pointuje taneční scény. Dojem neustálé proměnlivosti. V orchestřišti hraje Bruckner Orchester Linz hudbu skladatele Arva Pärta u Fall a Szymona Brzósky u Orbo Novo. Už to samotné by byl zážitek.
Druhý den mířím k Dunaji. Řeka dává městu grády. Na jejím břehu, u přístaviště výletních lodí, kousek pod zámkem, stojí Lentos Kunstmuseum Linz. Vedle stálé sbírky má hojně místa pro výstavy. V té aktuální, Touch Nature (probíhá do 18. 5.), se umělci vyrovnávají s tématem antropocénu, člověka a přírody. Téma do budovy s mnoha průhledy na blízkou říční vodu výborně pasuje.
