Mezi spánkem a věčností: Výstava Marka Škubala Prometheus odráží fascinací lidskou tváří a antickou mytologií
Marek Škubal (*1986) patří do kánonu umělců, které má kurátor a kunsthistorik Otto M. Urban v oblibě pro jejich dekadentní noirovou atmosféru, práci se symboly i odkazy do dějin umění. S jeho dílem se poprvé setkal už při svém působení na AVU, již Škubal absolvoval v roce 2012. A byl to právě on, kdo jej později seznámil s trochu mysteriózní postavou české výtvarné scény, Siegfriedem Herzem, jemuž pod Urbanovou taktovkou právě začala výstava v Alšově jihočeské galerii. Od dob studií na AVU se ale Škubal ve své tvorbě znatelně posunul a na české výtvarné scéně je svébytným úkazem. DOX do 27. 4. vystavuje jeho díla vzniklá hlavně v posledních třech letech. Vedle monumentální sochařské práce jsou to poprvé i kresby a akvarely.
Expozice Prometheus je rozdělena do tří částí. Úvodní Sopor (Spánek) patří maskám a portrétům tváří se zavřenýma očima, kde umělce zajímá především nejasnost, zda jde o člověka spícího, nebo mrtvého. Ve výrazech tváří ale nacházíme i odraz kontemplace a klidného snění. Jde o velmi osobní dílo, kde umělec tvořící obvykle bez modelu využil předlohu tváře svého tchána. Zpodobňoval jej sice ještě jako spícího, ale zahájení výstavy se tchán bohužel již nedožil.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
