Never more hrobařům Febiofestu – festivalu, na kterém vyrostly generace diváků
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Před třiceti lety se narodil, před deseti lety ho jeho duchovní otec Fero Fenič prodal (prý za to neviděl ani korunu) a letos zřejmě umřel. Festival Febiofest, který postupně přerostl rámec „pouhé“ (a největší pražské) filmové přehlídky, jde do konkurzu se zničenou pověstí a nehoráznými dluhy. Nehorázné je i povolení zbourat Schieszlovu vilu na pražském Smíchově, kdežto poměry v Rokenrolové síni slávy vzbuzují spíš už jen pobavení.
Kateřina Kadlecová: Pražské Hřebenky přišly v posledních letech o les plný sov a roháčů, o několik pěkných starých domů, o usedlost z 18. století. STAVEBNÍ ÚŘAD PRAHY 5 prý i tentokrát konal rychle a potichoučku, když povolil zbourání smíchovské Schieszlovy vily, „zachovalé, donedávna obývané, opečovávané a milované“, jak píše v emotivním prohlášení Mikuláš Kroupa z Paměti národa. Proti demolici protestují občané čtvrti i osobnosti kultury, stavební práce musely být pozastaveny. Na druhé straně sporu stojí architekt Petr Kolář ze studia ADR, který tvrdí, že jde jen o rekonstrukci, že budova není památkově chráněná a že sousedé byli s věcí obeznámeni a vyzváni k připomínkám. Kde je v případě projektu pětipodlažní rezidence s jedním bytem o užitné ploše přes 1560 m² asi pravda?
Veronika Bednářová: Před třiceti lety, 13. prosince 1993, se konal první ročník festivalu FEBIOFEST. Z komorní akce se postupně stal filmový festival nejen mezinárodní, ale také největší v Praze. Jeho poslední, devětadvacátý ročník však proběhl loni v květnu. Teď jde do konkursu, o který požádal sám zakladatel Fero Fenič. Dle svých slov za prodej Febiofestu v roce 2013 nedostal zaplaceno a není ostatně sám: společnost dle insolvenčního rejstříku dluží přes 23 miliónů korun. Ze značky Febiofest zůstala jen odstrašující případová studie, varovná kapitola do učebnice dějin financování kulturních akcí. Škoda.
Vojtěch Rynda: O tom, co je špatně na takzvané ROKENROLOVÉ SÍNI SLÁVY, by se dala napsat kniha; instituce přitom před čtyřiceti lety odstartovala poměrně sympaticky. Za letošek tedy: co mají s rokenrolem společného Missy Elliottová nebo Dolly Partonová? Proč byli do síně přijati Rage Against the Machine, když nahráli všehovšudy jedno slušné album? A jako každý rok: kde jsou Motörhead?!
