Zánik, rozklad, konec. Kdo a kdy určí, že věc nebo budova již dosloužily? Kde jsou hranice užitečnosti a práva na existenci? Jakou krásu hledáme? Můžeme postrádat to, co jsme ještě neztratili? Takové otázky pokládá audiovizuální výstava The Grief of Misfit Cathedrals (Žal nechtěných katedrál), již připravilo studio Lunchmeat v režii Jakuba Peška ve spolupráci s Kunsthalle Praha a jejím experimentálním prostorem Aw! Lab (kurátorka Iva Polanecká). Odstartovala v rámci Signal Festivalu a potrvá do poloviny ledna.
Projekt propojující v site-specific instalaci výtvarné umění, nové technologie a elektronickou hudbu zachycuje ruiny industriálních prostor, které dosloužily původnímu účelu. Pešek se vydal se svými kolegy do zaniklých dolů a továrních hal převážně na Kladensku, kde jejich zákoutí nasnímali ze všech stran metodou fotogrammetrie na mobilní telefony a drony. Každá z budov byla zachycena na zhruba 600 záběrech, u menších předmětů to bylo až 1500. Jejich podobu očištěnou o graffiti, odpadky a další zásahy lidí poté rekonstruovali v počítačovém programu, kde propojili reálné snímky rozpadlých budov s výtvarnými autorskými zásahy Karla Cettla. To vše rozanimovali v 3D, podkreslili hudebním doprovodem a pustili v téměř patnáctiminutové smyčce na plátna, která kolem dokola obklopují návštěvníky instalace, kam autoři navozili i hromady suti přímo z daných míst.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
