Odchod deportovaných Židů na uherskobrodské vlakové nádraží na fotografii Vilibalda Růžičky, konec ledna 1943

Odchod deportovaných Židů na uherskobrodské vlakové nádraží na fotografii Vilibalda Růžičky, konec ledna 1943 Zdroj: Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, inv. č. P 03246, foto Josef Sedláček

Uprchlíci z Haliče v táboře v Německém Brodu v letech 1916–1918
Během Listopadového pogromu 1938 (též nazývaného Křišťálová noc) byla zapálena i synagoga v Liberci
Horní synagoga v Mikulově, poslední dochovaná synagoga takzvaného polského (lvovského) typu v českých zemích. Na počátku 18. století zde Levie potkal polské studenty. Synagoga byla rekonstruována v rámci projektu 10 hvězd financovaného Evropskou unií
Obálka knihy
Heřmanův Městec, translokační plán z roku 1727 s vyznačením domů, ve kterých mohou bydlet Židé. Židovská ulička (Judengasse) je navíc uzavřena bránou. Podobná židovská ghetta existovala v českých a moravských městech (pokud města vůbec přítomnost Židů připouštěla) až do poloviny 19. století. Projekt Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727–1728.
8
Fotogalerie

Copak jsme to za „obřezanou republiku“? Výtečné dějiny Židů v českých zemích znají odpověď

Židé po dlouhá staletí ovlivňovali naši historii stejně jako Němci. Byli zatracovaní a většinovou společností opovrhovaní, a to často i  ze strany velmi vzdělaných lidí; vzpomeňme například čelné představitele národního obrození. Bez ohledu na tak odsouzeníhodný přístup zůstali významnou součástí naší kultury, vynikali ostatně v mnoha oborech lidské činnosti. Mezinárodní kolektiv badatelů pojal příběh židovských komunit v českých zemích zeširoka – od raného středověku až po současnost.

Pražské nakladatelství NLN loni obohatilo knižní pulty svazkem ŽIDÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH s podtitulem Společná cesta dějinami. Jeho editory jsou Kateřina Čapková a Hillel J. Kieval a z angličtiny ho přeložila Tamara Vosecká. 

Od podpory po procesy

Po listopadu 1989 se u nás se židovskou tematikou doslova roztrhl pytel; stávala se bezmála módní vlnou, na niž nasedali nejen gymnaziální a vysokoškolští studenti, ale taky posluchači kapel typu Oceán a Shalom. Objevila se nejrůznější díla věnovaná holocaustu a antisemitismu, u nás patrně nejvíce spojeného se známou hilsneriádou a statečným vystoupením Tomáše Garrigua Masaryka proti předsudečné nenávisti.

Jak známo, za vlády komunistů procházel vztah panující moci k Židům značnými výkyvy – od počáteční vydatné podpory rodícího se Státu Izrael po zdůrazňování židovského původu většiny odsouzených v monstrprocesu s „protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským“ až po přerušení diplomatických styků se židovským státem 10. června 1967 po jeho ohromujícím a bleskovém vítězství v šestidenní válce.

Za „obřezanou republiku“ zřejmě může TGM

Autoři dobře napsaných, komplexně pojatých dějin se v úvodu věnují předchozím dílům na dané téma, detailně si všímají postavení Židů v českých zemích v raném novověku, jejich ekonomické činnosti a kulturního života, dále pak jejich situace v období absolutismu a josefínských reforem, v rozporuplných letech 1790 až 1860 a v rodící se občanské společnosti.

Zvláštní kapitolu tvoří podrobné zpracování historie Židů v nově zrozené Československé republice, jejíž zakladatel, TGM, se vyznačoval velice kladným postojem k tomuto etniku, což mu jeho odpůrci zazlívali. Na adresu Československa se dokonce objevilo pejorativní označení „obřezaná republika“. Zakladatelům nového státu slouží ke cti, že se k židovské menšině chovali velkoryse. Ta zde po všech stránkách vzkvétala. Československo uznávalo židovskou národnost, nejen náboženství, a vytvořilo pro Židy nejlepší životní podmínky ve střední Evropě.

Na paměť holokaustu

Zvláštní a zároveň nejsmutnější část celého přínosného díla představuje šestá kapitola, zasvěcená největší tragédii v dějinách židovského národa: nacistickému „konečnému řešení židovské otázky“, které zdecimovalo židovskou minoritu v okupovaných evropských zemích, Protektorát Čechy a Morava přirozeně nevyjímaje.

Při porovnávání polistopadových titulů se židovskou tematikou tenhle patří bezesporu k nejzdařilejším.