Skončilo období líbánek, voliči vystřízlivěli a vidí problémy a negativa vlády, říká politoložka Eva Lebedová. Důvod být nespokojení přitom mají nejen příznivci opozičních stran, ale i ti, kteří dali hlas vládnoucí koalici. Té se totiž nedaří plnit programové prohlášení a co hůř, dobře nezvládá ani komunikovat. „Hasí dlouhodobě předchozí problém a na něj se nabalují další,“ myslí si Lebedová, podle které zaspal kabinet Petra Fialy už při řešení dopadů energetické krize. Veřejnost navíc o přijímaných opatřeních patřičně neinformoval, takže teď se marně snaží dohnat ujíždějící vlak. Ve výhodné startovací pozici se tím ocitá opozice, která má příležitost posilovat a nakročit k vítězství v příštích volbách.
Výhodu opozice vidí Eva Lebedová i v tom, že při oslovování levicových voličů nemá velkou konkurenci. „Na druhou stranu vláda na to nemůže rezignovat, protože pokud nedokážete řešit takovouhle svoji vnitřní komunikační krizi, tak samozřejmě ztrácí popularitu, ztrácí preference. A pokud by to dlouhodobě platilo, tak by to mohlo vést i k prohře ve volbách a k nárůstu preferencí opozice, potažmo třeba populistické opozice,“ je přesvědčená politoložka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Win-win strategií nemusí být ani snaha ANO přetáhnout voliče Tomia Okamury, byť umírněné. „Už v těch prezidentských volbách Andrej Babiš velmi zradikalizoval rétoriku, velmi se zradikalizoval v tom posunu od prvního do druhého kola. A pak se ukázalo, že do značné míry nedokázal už získat výrazně více voličů. Nebyl schopný zároveň získat, nebo si udržet liberálněji orientované voliče, oslovit radikálnější voliče SPD a ještě tradiční levicové voliče. Nemůžete mít všechny tři skupiny naráz, o některé z nich logicky přijdete,“ upozorňuje Lebedová, která očekávala, že vítězství Petra Pavla bude pro hnutí impulsem k tomu, aby vyhodnotilo své dosavadní směřování, proti němuž se někteří jeho členové ohradili. „Jak se ukazuje, tak ani teď, na základě snahy třeba Iva Vondráka a Tomáše Macury, k tomu nedošlo, takže v podstatě hlasy, které nesouhlasily, možná ještě víc utichnou,“ domnívá se. Prohlášení předsedy strany, že ustoupí do pozadí, vnímá jako „pokračování statu quo, kdy se Andrej Babiš sice má stahovat, ale do popředí se dostávají jeho nejvěrnější, takže fakticky se nic nemění.“
Kýženou změnu by měl s ohledem na svůj mimořádně silný mandát přinést Petr Pavel, který začal ihned po svém zvolení aktivně vystupovat. Mnohdy až příliš, konstatuje Lebedová, podle níž je žádoucí, aby si držel přiměřený odstup i od svých poradců, včetně toho nejdůležitějšího – bývalého diplomata a dnes lobbisty Petra Koláře. „Je důležité, aby žádný člověk vedle Petra Pavla neměl naprosto dominantní roli. Vždycky je důležité mít tým, který je složený z různých názorových perspektiv, a pro prezidenta skutečně velmi důležité, aby v tom týmu měl lidi, kteří třeba znají situaci v regionech, někteří jsou více pravicově orientovaní, někteří zase více sociálně liberálně,“ dodává Lebedová.
Co čekat od Petra Pavla a nakolik je zvolený prezident čitelný? V čem je stejný jako dosluhující hlava státu Miloš Zeman? Jak by měla vláda nyní řešit svoji nezáviděníhodnou pozici a čeho při tom využít? Nebo jakou schopností je nadán Andrej Babiš? Na tyto a další otázky odpovídala Eva Lebedová, politoložka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
