Slovo univerzita vychází z termínu „universitas magistrorum et scholarium“, což zhruba znamená „společenství učitelů a žáků“. Co z toho asi platí pro kulturák, nazývající se honosně Univerzita Tábor? Nevíme, jestli to byli tamní učitelé, nebo žáci, kdo na téhle „akademické“ půdě uspořádal akustický koncert Tomáše Ortela, ale následnému mrzení na internetech se pak divili ti i ti. My se pak divíme politickému angažmá umělce Petra Kolečka i tomu, kolik umělců může spolupracovat na jedné řadové desce.
Marek Gregor: „Metro zadarmo“, „konec šikany motoristů“. Pod takovými a podobnými hesly vstupuje do voleb do pražského zastupitelstva strana Motoristé sobě, za kterou kandiduje i scenárista a režisér Petr Kolečko. Něco mi říká, že si naživo zahraje v podobně absurdním příběhu, jako měl seriál Okresní přebor, jehož byl spoluautorem.
Vojtěch Rynda: Pod písní Alien Superstar na nové desce popové divy Beyoncé je autorsky podepsáno čtyřiadvacet lidí. Podobně se to má s většinou položek toho alba. V žánrech jako hip hop nebo R&B, založených na samplování a dalších výpůjčkách, se takhle „skuteční autoři“ písní brání případným žalobám. Tradice je tradice a v popu je těžké vymýšlet pořád něco nového – ale co se o to aspoň pokoušet?
Kateřina Kadlecová: Společenské a kulturní centrum Univerzita Tábor není přes svůj název místem setkávání vzdělanců, ale spíš příslovečnou vysokou školou života. Tento kulturák pořádá „akustický koncert Tomáše Ortela“ a mnozí se kvůli muzikusovu ideologickému zázemí zlobí. Univerzita Tábor reaguje plamenným projevem Stanislava Bernarda o svobodě projevu a kritizuje „podvod na lidi s lockdowny“. Teď už tam bude hrát a chodit na pivo asi jen skutečně vybraná společnost.
Never more vysokým školám života, které si hrají na univerzity.
