Nadace Terezy Maxové dětem letos slaví 25 let své existence. Za tu dobu pomohla velkému množství opuštěných děti, které vyrůstají bez vlastní rodiny. U příležitosti oslav vychází ve spolupráci se spisovatelkou Alenou Mornštajnovou také pohádková kniha Teribear – dárek pro všechny děti hledající své místo ve světě.
V roce 2021 se v České republice podařilo prosadit zákaz umisťování dětí do 3 let věku do kojeneckých ústavů. Je příznačné, že k tomu došlo v podstatě na 25. výročí založení Nadace Terezy Maxové dětem.
„Žila jsem ve Spojených státech, velmi se mi dařilo, tak jsem se chtěla s někým, kdo to potřebuje, podělit,“ vzpomíná Tereza Maxová na začátky svého životního projektu. „Přispívala jsem na různé charitativní projekty, ale nikdy jsem nevěděla, komu konkrétně pomáhám. Souhrou okolností jsem se ocitla v pražském kojeňáku. Po této zkušenosti jsem nemohla jen tak odejít a tvářit se, že jsem nic neviděla.“
V pouhých pětadvaceti letech si vytyčila ambiciózní cíl: pomoct co největšímu počtu opuštěných dětí, aby mohly vyrůstat ve skutečné rodině. Jaké byly začátky nadace? Jak se v průběhu let její činnost měnila? A jak došlo k tomu, že se jejím věrným podporovatelem stal třeba i monacký kníže Albert II.? Nejen o tom píše Tereza Maxová ve své autobiografické knize Tereza, která vyšla u příležitosti jejích padesátých narozenin:
„Za 25 let pomohla nadace téměř půl milionu rodin, dětí i mladých lidí, a i když už nebude existovat původní kojeňáček v Krči, který tuhle dlouhou cestu naší nadace nastartoval, vím, že dětí, které potřebují naši pomoc, zůstává pořád dost a dost.“
Nadace, která oproti své zakladatelce slaví poloviční narozeniny, se také dočkala knižního dárku. Její maskot Teribear, červený méďa-hrdina, nyní poprvé ožívá v příbězích populární spisovatelky Aleny Mornštajnové. Ilustrované vyprávění Teribear ukazuje dětem i dospělým, že ke štěstí může dojít, doskákat nebo dojet na koloběžce úplně každý. Ať už je živý, nebo plyšový.
Někdy je to však běh na dlouhou trať. Česká republika totiž i nadále drží smutné evropské prvenství v počtu dětí vyrůstajících mimo rodinu. Pokud si však lidé jako Tereza Maxová udrží svůj zápal pro dobrou věc, můžeme doufat v co nejvíce šťastných konců.
