Začalo to jako večírek parodující ceny Americké filmové akademie: hned po udělení Oscarů se 31. března 1981 v Los Angeles poprvé předávaly i Golden Raspberry Awards čili Zlaté maliny, ceny pro nejhorší hollywoodské filmy předchozího roku. Slavnostní ceremoniál s nějakými šestatřiceti hosty se odehrál v obýváku filmového marketéra Johna J. B. Wilsona, otce zakladatele jedinečné akce, jež se od té doby značně rozrostla a nabyla na významu.
Název takzvaných Razzies vznikl na základě krásného anglického idiomu „blowing a raspberry“, značícího takové to výsměšné „prdění na pusu“. Pozlacená plastika šťavnatého ovoce (nebo jeleního lejna?) velikosti golfového míčku má majitelům připomínat, že ačkoli jsou skvělí, měli by se znát i ke svým příšerným výkonům. A oni tak zhusta činí a je krásné, jak se neberou vážně. Když Halle Berryová jako vůbec první herečka před šestnácti lety nečekaně osobně převzala cenu pro nejhorší představitelku hlavní role za naprostý propadák Catwoman (2004), sklidila za dojemný projev, parodující její vlastní, tři roky starou oscarovou řeč včetně dojatého posmrkávání, ovace nejen v bulvárním tisku. „Přesně tohle moje kariéra potřebovala – byla jsem na vrcholu, teď jsem na dně,“ pronesla Berryová s tím, že její jméno z oscarové sošky za Ples příšer tahle potupa neseškrábe. Zařadila se tak k čestně poraženým, kteří se rozhodli s láskou přivinout svou horší stránku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
