Nový dokument ČT: Hrdinové v igelitu aneb O koronaviru i vesele | Reflex.cz
nahoru

Nový dokument ČT: Hrdinové v igelitu aneb O koronaviru i vesele

Tereza Spáčilová17. dubna 2020 • 15:20
Nový dokument ČT: Hrdinové v igelitu aneb O koronaviru i vesele
foto: ČT

Jeden by řekl, že už o čemkoli, co začíná na „korona“, nechce ani slyšet, notabene má-li to být televizní pořad, ale světe div se – jeden nový tu je a má překvapivě blahodárný účinek. Dokumentární cyklus Nemocnice v první linii vzniká velmi živelně, protože takřka v přímém přenosu – ještě v předvečer premiéry první epizody na ČT1 pilovali tvůrci jeho podobu, protože materiál z nemocniční fronty sbírali doslova do poslední vteřiny.

Projekt o „hrdinech za zdmi nemocnic“ mapuje denní covidovou rutinu v podobném režimu, jako to dělaly úspěšné dokumentární série Malé lásky nebo Nemocnice Motol. K tomu, aby zaujal, nepotřebuje patos ani dramatický komentář – kvalita, jež by se v předramatizované mediální realitě měla vyvažovat zlatem.

Hrdiny vidí ve všech, kdo na specializovaných jednotkách pečují o těžké případy, a když říkám všech, myslím skutečně všechny – od lékařů vybavených potápěčskými brýlemi po uklízečku, jež mezi kašlem neúnavně vytírá podlahu, protože proč ne?! Hlavní devízu pořadu však představuje jeho věcnost; odstup, jenž nevylučuje respekt, ale ani humor – mimochodem pro takzvanou první linii věc stejně nepostradatelná jako ten všudypřítomný igelit.

Kdykoli se do něj lékaři a sestry vzájemně zalepují a popisují si ho jmény, aby se poznali („Jen jestli jsi mi tam nenakreslil sprostý obrázek!“), kdykoli kodrcají s lehátky po dlažebních kostkách nemocničního dvora a zpod igelitu jim teče čůrek potu, kdykoli důvěrně rozmlouvají s pacienty a v jejich hlase je něha, starost i naděje, divák se klaní, žasne a směje zároveň.

Režiséři v čele s autorkou scénáře Zuzanou Kirchnerovou správně pochopili, že dobře vybrané situace dokážou mnohdy říct víc než slova, a tak „jen“ trpělivě přihlížejí, nechávají mluvit kameru, případně glosují za pomoci výmluvných detailů (pacientka na JIP sledující seriál z JIP).

V závěru prvního dílu lékař, jehož vídáme jen v „uniformě“, vyveze orouškované děti na vodu a ty se mu dojemně vrhají kolem krku, protože „tatínek teď musí bydlet zvlášť a skoro ho nevidíme“. Přesto v tom není ani stopy po citovém vydírání. Věci teď zkrátka jsou, jak zrovna být mají, a úsměv pod rouškou se taky počítá.

Zní to jako protimluv, ale těžko bychom v dnešních dnech hledali optimističtější prostředí: v nemocničních chodbách nepotkáte člověka, který by si stěžoval, zoufal nebo se bál. Ostražitost je na místě, strach, natož hysterie nikoli, vzkazují hrdinové v igelitu. A my jim to rádi uvěříme.


Cyklus Nemocnice v první linii vysílá ČT1 od 15. dubna ve 21.55. Naváže na rovněž nový servisní magazín Linka 1212 (21:15), kde mají na obavy a dotazy diváků odpovídat odborníci.

Tereza Spáčilová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější