30 let po revoluci je v čele Česka bývalý agent komunistické StB. Měly lustrace smysl? | Reflex.cz
nahoru

30 let po revoluci je v čele Česka bývalý agent komunistické StB. Měly lustrace smysl?

PAVEL ŽÁČEK12. listopadu 2019 • 18:00
A tohle ti bude Andreji, jednou všechno patřit
A tohle ti bude Andreji, jednou všechno patřit
• foto: 

Termín lustrace se po listopadu 1989 stal symbolem personálních změn v čele státu. Lustrační zákon byl formou obrany státních úřadů před vysokými funkcionáři KSČ a agenty Státní bezpečnosti. Nyní stojí v čele české vlády usvědčený agent StB, což vyvolává otázku: mělo to všechno nějaký smysl?

  1. Už od dob revoluce řešila postkomunistická politická elita, zda a jak se má nové, demokratické ústavní zřízení bránit proti představitelům totalitního systému. Vzhledem k tomu, že komunistická strana nebyla na přelomu let 1989/1990 zakázána, veškerá pozornost se zaměřila na federální ministerstvo vnitra a některé policejní složky státu.

Odstranit vliv KSČ

Předseda branného a bezpečnostního výboru federálního parlamentu Ladislav Lis, kritik nedostatečných změn v resortu, počátkem května 1990 prohlásil: „Chceme-li odstranit vliv komunistické strany na činnost ministerstva vnitra, musíme odstranit aparát, který zajišťoval její neomezenou moc. (…) Smyslem je likvidovat systém Státní bezpečnosti, o kterém je prokázáno, že byl oporou totality komunistické strany a měl fašizující tendence.“

Dne 4. října 1991 konečně přijal federální parlament zákon č. 451/1991 Sb., jímž stanovil některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, vztahující se k výkonu funkcí obsazovaných volbou, jmenováním anebo ustanovováním v orgánech státní správy, armádě, ve zpravodajské službě, v policejním sboru, kanceláři prezidenta, kanceláři parlamentu, úřadu vlády, kancelářích Ústavního i Nejvyššího soudu, prezídiu Akademie věd, ve státním rozhlase a televizi, tiskové kanceláři; dále vedoucích organizací a vedoucích pracovníků ve státních podnicích a organizacích, akciových společnostech většinově vlastněných státem, podnicích zahraničního obchodu, ve státních dráhách, státních fondech, státních peněžních ústavech a státní bance. Na vysokých školách se týkal výhradně funkcí volených akademických funkcionářů.

Ústavní přezkum

Dne 26. listopadu 1992 se k tzv. velkému lustračnímu zákonu vyjádřil federální Ústavní soud, jenž ve svém nálezu dospěl k závěru, že demokratický stát má nejen právo, ale i povinnost prosazovat a chránit principy, na nichž byl založen, a nemůže proto zůstat nečinný za situace, kdy vedoucí místa na všech stupních státní správy, hospodářského řízení apod. byla obsazena podle dnes nepřijatelných kritérií totalitního systému (nomenklaturní systém). Zároveň měl usilovat o odstranění předchozí, neoprávněné preference jedné skupiny favorizovaných občanů založené výlučně na principu příslušnosti k totalitní politické straně (KSČ) vůči vysoce převažujícímu zbytku ostatních občanů, u nichž tato zjevně protiprávní preference představovala nesporně útisk a diskriminaci.

Ústavní soud ovšem ve svém nálezu vycházel z časové omezenosti zákona na poměrné krátké období, v němž se předpokládá dovršení demokratického procesu (do 31. 12. 1996). Čeští zákonodárci ovšem posléze dospěli k závěru, že toto období „dovršení demokratického procesu“ je příliš krátké, a účinnost i platnost zákona prodloužili na neurčito.

Zeman změkčuje

Až přijetí zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, přineslo k 1. lednu 2015 zásadní negativní změnu: bylo stanoveno, že tzv. velký lustrační zákon se nevztahuje na ministry vlády a jejich politické náměstky. Toto rozhodnutí, prosazené pod tlakem prezidenta Miloše Zemana kvůli podpoře politické kariéry Andreje Babiše, mu umožnilo stát se nejprve ministrem financí a místopředsedou vlády a posléze i předsedou vlády České republiky.

Až dosud nicméně neměli komunisté, ale ani jejich spojenci Zeman s Babišem tolik politické síly, aby prosadili úplné zrušení lustrační legislativy jako podmínky pro otevření cesty k návratu zpět dalším zástupcům totalitního režimu. Legislativa, odpor veřejnosti, ale také veřejné správy zajišťují, že jejich ambice nejsou stále naplněny, a bývalí funkcionáři KSČ, členové Lidových milicí, příslušníci ani tajní spolupracovníci Státní bezpečnosti nemohou obsadit žádné vysoké pozice ve státě ani veřejné správě.

Někdejší vazba Andreje Babiše na Státní bezpečnost (krycí jméno „Bureš“) je navíc jedním z momentů, který ho spojuje s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem (krycí jméno „Falmer“), a tak není od věci hovořit v této souvislosti o širší koalici, utužované prožitkem spolupráce s komunistickou tajnou policií z doby před listopadem 1989.

Text vyšel jako součást zvláštního vydání Studentských listů v tištěném Reflexu č. 45/2019 >>>

Reflex 45/2019

PAVEL ŽÁČEK




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější