V českých i evropských médiích je nový britský premiér Boris Johnson označován za konzervativního zastánce tvrdé linie. Přišel do Downing Street číslo 10 nový „britský Trump“, což je v mnoha kruzích považováno za nadávku?
Z komentářů se nějak vytrácí, že Johnson sestavil nejmladší a nejpestřejší britskou vládu v dějinách své země. Johnsonova vláda bude mít ve svých řadách větší procento příslušníků menšin, než jich najdeme v celé britské populaci. Navíc ministři s rodinnými kořeny mimo britské ostrovy ve vládě zaujmou klíčové pozice.
United colours of Britain
Funkci ministra financí obsadil Sajid Javid, který se díky tomu stal nejen vůbec prvním britským strážcem státní kasy pákistánského původu, ale také prvním původem „neevropským“ šéfem tohoto resortu. Právě tady je vidět velký rozdíl mezi Johnsonem a Trumpem. Nebo si snad dokážete představit, že by dnešní americký prezident ministrem financí jmenoval muslima?
Ale zpět do nové britské vlády. Ministerstvo vnitra obsadila Priti Patelová – dcera indických rodičů, kteří se do Británie přistěhovali v 60. letech z africké Ugandy. A zajímavý původ má i držitel poslední funkce ve velké čtyřce v každém britském kabinetu – nový ministr zahraničí Dominic Raab, jehož otec jako dítě po Mnichovu 1938 emigroval se svými židovskými rodiči do Británie z Česko-Slovenska.
Někdo by mohl v pestrém složení Johnsonovy vlády vidět odraz samotného premiéra, který o sobě díky široké paletě jeho předků rád mluví jako křesťanovi, židovi a muslimovi v jedné osobě, ale i tady je realita trochu jiná. Johnson a jeho stratégové si jen uvědomili, že konzervativci v poslední době ztrácejí právě u voličů s menšinovým původem, a chtěli jim i sestavením vlády dokázat, že na ně rozhodně nezapomínají. Ostatně podobně lze zdůvodnit rekordně nízký průměrný věk nových ministrů nebo vysoké zastoupení žen v Johnsonově kabinetu, které přesahuje i poslední labouristické kabinety.
Umírněný konzervativec
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
