Očima libertariána: Proč nechci, aby byl stát pošťákem | Reflex.cz
nahoru

Očima libertariána: Proč nechci, aby byl stát pošťákem

Patrik Luk12. března 2019 • 10:38
Proč stát nemá být pošťákem
Proč stát nemá být pošťákem
• foto: 
ČTK

Žijeme v době velkého státu. Velkého státu, který se snaží být lecčím. Snaží se být soudcem, učitelem, ochráncem, dopravcem, hasičem, bankéřem a snaží se být i pošťákem. Není to tak dávno, co se stát snažil být i pekařem, řezníkem, truhlářem, stavařem, prodavačem, ševcem atp. Stát se snaží, ale nedaří se mu. Nedaří se mu tak moc, že není schopný zajistit ani základní potřeby. V 80. letech minulého století nebyl tehdejší socialistický stát schopný zajistit ani tak triviální produkt, jako je toaletní papír.

Tahle neschopnost není selháním konkrétních lidí, nemohou za to neovlivnitelné okolnostmi. To, že stát není schopen poskytovat lidem služby, je jeho inherentní vlastnost. Je to dáno nemožností ekonomické kalkulace. Jednoduše to stát neumí spočítat. Stát a jeho direktivní ekonomika oproti svobodnému trhu vytváří prostředí, kde se neví, co se má vyrobit, kolik se toho má vyrobit a kolik to má stát.

Stát to neví, protože mu chybí jediný ukazatel užitečnosti – zisk. Neumí zjistit, co lidé chtějí, v jakém množství, v jaké kvalitě a za jakou cenu. Stát neumí být efektivní. Výsledkem této direktivní ekonomiky je plýtvání, demotivace pracovat a hospodářský úpadek. Jediné, co stát umí dobře, je násilí a donucení. Stát umí všem ostatním zakázat dělat to, co on. Stát umí zakázat konkurenci. Stát si umí zařídit monopol.

Česká pošta

Těžko se hledá společnost poskytující služby, se kterými by byli lidé více nespokojeni. Česká pošta se stala vyobrazením neschopnosti, nekvality služeb a nespokojenosti zákazníků. Česká pošta dělá svoji práci mizerně. Není to náhoda a není to chyba pošťáků. Tak to dopadá vždy, když se stát snaží podnikat.

Háček je v tom, že ta neefektivní a krachující Česká pošta je dotovaná z našich peněz. Z peněz, které vyděláme, které chceme využít na služby, které potřebujeme, a které nám stát vezme a dá je České poště. Státní dotace. Nebýt toho, Česká pošta by už dávno zkrachovala. Zkracovala by proto, protože poskytuje špatné služby, za které nejsou lidé ochotni platit. Zkrachovala by, protože není dost užitečná. Zkrachovala by, aby mohla být nahrazena jinou službou, která bude žádanější. A podotýkám, že není užitečná a chtěna v podobě, ve které poskytuje služby dnes.

Často lidé argumentují: „Komerční firma by služby jako Česká pošta nikdy neposkytovala.“ A mají pravdu. Česká pošta provozuje služby, které jsou ztrátové. Česká pošta má pobočky, které na sebe nevydělají a musí se dotovat. To znamená, že tyto služby stojí víc peněz, než jsou lidé ochotni za ně zaplatit. Znamená to, že za tyto peníze lidé tyto služby a pobočky nechtějí. Jenže i ty peníze na dotace se někde musí vzít. I do té prodělečné pobočky či ztrátové služby se ty peníze musí nalít. A peníze se neberou odjinud než z našich kapes.

Zisk je ukazatel užitečnosti

Řada lidí se obává, že komerční firma by poskytovala jen ziskové služby. Zbavila by se všech ztrátových služeb a poboček. Jak by k tomu pak přišli starší lidé z vesnice? Kam by šli pro důchod? A znovu souhlasím. Soukromá firma by poskytovala služby, které by byly ziskové; zisk ale není sprosté slovo. Ziskovost je ukazatel užitku. Pokud je společnost v plusu, pak to znamená, že svoji práci odvádí dobře. Znamená to, že si jejích služeb lidé cení víc než peněz, které za služby zaplatí.

Pokud firma nevydělává, znamená to, že lidé nejsou ochotni za její služby platit. Taková firma nemá na trhu místo a měla by zkrachovat. Měla by být nahrazena firmou, které lidé jsou ochotni zaplatit. Vše něco stojí a je jen otázkou, zda se nám to vyplatí. Každá služba má svoji cenu. Pokud lidé na vesnici opravdu o tyto služby mají zájem, komerční firma jim je poskytne. Za takovou cenu, kolik opravdu stojí. A je spousta možností, jak zajistit, aby cena klesla. Problém může řešit například pojízdná výdejna, která bude objíždět vesnice, nebo využití digitálních technologií.

Argument, že lidé z vesnice nebudou při zrušení své pobočky moci využít služeb České pošty a poslat o Vánocích pohled, je příliš slabý, aby ospravedlnil jednání, při kterém jsou všichni ostatní nuceni platit vyšší cenu výměnou za možnost poslat pohled.

Bez monopolu

Chci, aby stát přestal mít monopol. Chci, aby se pošťákem mohl stát kdokoli. Chci, aby si lidé na trhu mohli vybrat. Lidé si zpravidla vyberou toho poskytovatele služeb, který jim přináší největší užitek. Jednotlivé společnosti se předhání a konkurují si, což vede k zajištění kvality a optimální cenové hladiny. Bez dotací z peněz, které nám stát vezme, aby udržel naživu umírající Českou poštu. Bez násilí. Bez monopolu. Levněji, efektivně a kvalitně. Chci, aby mezi sebou mohli lidé spolupracovat a prosperovat. Chci, aby se stát přestal plést lidem do jejich života a přestal jim házet klacky pod nohy. Chci, aby stát přestal plýtvat penězi, které lidem ukradl. Chci, aby stát přestal být pošťákem.

Patrik Luk




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější