Amerika dává na armádu 10krát více než Rusko, Putin musí navzdory siláckým slovům škrtat | Reflex.cz
nahoru

Amerika dává na armádu 10krát více než Rusko, Putin musí navzdory siláckým slovům škrtat

Viliam Buchert25. února 2019 • 14:00
Ruský prezident Vladimir Putin - ilustrační snímek
Ruský prezident Vladimir Putin - ilustrační snímek
• foto: 
ČTK

Pokud bychom měli věřit siláckým vyjádřením ruského prezidenta Vladimira Putina, tak Moskva v mnoha směrech „překonává“ americkou armádu. Ovšem na zbrojení a chod armády je potřeba mnoho peněz a těch se Rusům nedostává. V minulém roce daly USA například na armádu 10krát více financí než Ruská federace. Navíc v porovnání s obdobím před pěti lety, musel Putin v armádních rozpočtech dál škrtat. Důvodem je málo výkonné ruské hospodářství, nižší ceny exportované ropy než v minulosti i hospodářské sankce, které Západ na největší zemi světa uvalil.

Podle londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), který každý rok zveřejňuje nejdůvěryhodnější údaje o financování armád celého světa, dala Amerika loni na armádní výdaje celkem 643,3 miliardy dolarů. Druhá Čína 168,2 miliardy, Saúdská Arábie 82,9 miliardy a čtvrté Rusko 63,1 miliardy dolarů. Při porovnání s rokem 2014, je vidět, že rozdíl se dramaticky zvýšil v neprospěch Ruska. To před pěti lety investovalo do armády 70 miliard dolarů a USA 581 miliard. Stále více zbrojí a rychle modernizuje svoji armádu spíše Čína než vláda v Moskvě.

Propastný rozdíl mezi americkými a ruskými výdaji je také zásadně ovlivněn tím, že vojenský i civilní personál bere ve Spojených státech násobně vyšší platy, má neporovnatelné sociální a zdravotní zabezpečení i pojištění a daleko více peněz jde na vzdělávání a bydlení. Například náklady na platy a nejrůznější benefity amerických vojáků i civilních zaměstnanců armády dosáhly přes 260 miliard dolarů za rok. Tedy čtyřikrát více než je celý ruský vojenský rozpočet.

Američané vydávají mnohonásobně více financí i na provoz svých základen po celém světě. Jen v Evropě to bylo za rok kolem 30 miliard dolarů. Rusko má v cizině daleko méně vojenských základen.

Rusové ale velmi často hovoří o tom, že vyvíjejí velmi moderní zbraně, které mohou být hrozbou pro kohokoli na světě. Disponují také velkou silou jaderných zbraní a raket různého doletu. To je věc, která reálnou ruskou vojenskou sílu skutečně drží nad vodou. Ale pomyslné závody ve zbrojení, podobně jako před koncem studené války, jednoznačně prohrávají.

Problémem budoucnosti pro vládce v Moskvě ale může být kromě nezpochybnitelné síly Ameriky i fakt, že druhou rozhodující vojenskou velmocí světa by se mohla stát výhledově Čína, která prodělává mimořádně rychlý technologický rozvoj a dnes dokáže vyprodukovat i špičkou vojenskou techniku. A její vojáci v elitních jednotkách se už vyrovnají i těm nejlepším západním vojskům.

A co Evropa?

Navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump v posledních letech neustále napomíná Evropu, aby dávala víc na společnou obranu v rámci NATO, tak evropští členové Severoatlantické alianci dali minulý rok na své armády až 264 miliard dolarů. Tedy více než Čína a Rusko dohromady. Ovšem zatímco Velká Británie a Francie se pořád dají označit za významné světové vojenské mocnosti, tak například německý Bundeswehr je podle mnoha informací ve stavu, který moc západní bezpečnost neposiluje.

Zajímavé pak je, že Trumpovo upomínání Evropanů, aby více investovali do svých armád, nakonec na úrodnou půdu dopadlo. Již léta se hovoří o tom, že každý členský stát NATO by měl vyčlenit na obranu nejméně 2 procenta svého HDP. Loni se tuto hranici podařilo překonat Velké Británii, Řecku, Estonsku a Litvě. Zcela na dosah jí pak mají Francie, Polsko, Lotyšsko a Rumunsko. Naopak ostudou zůstává Česká republika se svými 1,13 procenty. I když vláda za souhlasu opozice slibuje, že výdaje bude každoročně zvyšovat.

A ještě se podívejme, kolik investovaly loni jednotlivé státy na své armády. Čísla jsou v miliardách dolarů. I to ukazuje na zatím jednoznačnou převahu Západu a některých jejich spojenců:

USA - 643,3
Čína - 168,2
Saúdská Arábie - 82,9
Rusko - 63,1
Indie - 57,9
Velká Británie - 56,1
Francie - 53,4
Japonsko - 47,3
Německo - 45,7
Jižní Korea - 39,2
Brazílie – 28
Austrálie - 26,6
Itálie - 24,9
Izrael - 21,6
Irák - 19,6.

Na rozdíl od Ruska a jeho prezidenta Putina ale většina těchto zemí nevede silácké řeči, které se často nezakládají na pravdě.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější