Vratislava Mynáře sice nikdo nikam nevolil, ale je ho všude plno. Jeho poslední kousek vyrazil dech asi i hodně otrlým komentátorům. Kontroverzní prezidentův kancléř nejdříve podal a poté stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad ve věci neudělení své bezpečnostní prověrky. Svůj „podivuhodný“ krok zdůvodnil přes hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka údajným strachem o spravedlnost soudního řízení. Drsně tak zpochybnil nezávislost soudců pražského městského soudu. Nadto v odůvodnění pro stažení žaloby současně „torpédoval“ i nezávislost Nejvyššího správního soudu kvůli výrokům bývalého šéfa soudu Josefa Baxy v kauze možného ovlivňování soudců Hradem.
Mynář nedávno sám vysoce aktivně usiloval o to, aby naše soudy rozhodovaly ve prospěch Hradu. A nyní tatáž osoba neuvěřitelným způsobem „rozvrtává“ důvěru v nezávislost soudců a soudkyň. Bijme na poplach, toto už je opravdu skandální.
Zpochybňování nezávislosti české justice od vrcholného státního (hradního) úředníka bychom měli bez jakýchkoliv pardonů pokládat za vysoce společensky nebezpečné. Kde zůstala základní morální odpovědnost Hradu? Jak mají české justici důvěřovat běžní občané kupříkladu z Ostravska či Karlovarska, když ji silně znevěrohodňuje dokonce Hrad, respektive kancléř prezidenta? Jako právní pedagog vidím ve výše popsaném jednání obrovské nebezpečí, vždyť co vážnějšího ještě může Hrad vykonat pro podkopání důvěry v český právní stát?
Popisovat nyní, kolik závažných otazníků vzbudil Vratislav Mynář za posledních pět let, by bylo opravdu nošením nočních ptáků do Athén, myslím, že na několik hutných televizních pořadů by to skutečně vydalo. Ovšem k nedělnímu obědu – tradičnímu času televizních politických diskusí – by se příliš nehodily, jelikož nejednomu divákovi by z nich asi zaskočilo sousto.
Na konec si musím důrazně povzdechnout: Přežije-li naše demokracie Vratislava Mynáře, přežije už asi všechno. Nicméně je mi jasné, že nás brzy čekají asi ještě větší sekáči.
Autor textu je právník a publicista.
