Poslanecká sněmovna schválila novelu z dílny KSČM, podle které by se měly od příštího roku danit peněžité náhrady za nevydaný majetek v církevních restitucích. Toto opatření bylo jednou ze zásadních podmínek komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Premiér Andrej Babiš, jehož poslanci aktivně hlasovali pro tento zákon, tak rudým poslal první splátku ze svého dlužního úpisu. Novela však ještě nemá vyhráno. Čeká ji nejspíš veto Senátu, nové hlasování ve sněmovně a pak i Ústavní soud.
Celá záležitost v sobě nese pachuť hned v několika rovinách. Poslanecká sněmovna svým rozhodnutím nabourala dohodu, kterou s církvemi uzavřela přímo samotná vláda. Součástí této dohody byla i postupná odluka církve od státu a snižování objemu prostředků, které stát církvím každoročně posílal například na platy duchovních.
Kritici současné podoby vyrovnání tvrdili, že hodnota majetku byla nadsazená a neodpovídá tehdejším cenám půdy. Vláda ani komunisté žádnou analýzu, která by to doložila, nepředložili. Šéfovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi se prý stačí řídit selským rozumem. To je fakt argument...
Babišův pragmatismus
Na celé věci je nejhrozivější, že tu kritikům ve skutečnosti nešlo ani o samotnou podstatu restitucí, ale úplně o něco jiného. Andrej Babiš zkrátka čistě pragmaticky potřebuje, aby jeho vláda zůstala u moci a bez hlasu komunistů to prostě nejde. Proto jim slíbil, že podpoří tento jejich návrh. Možná i premiér sám tuší, že až zákon skončí u Ústavního soudu, tak narazí a bude smeten se stolu. On pak bude moci komunistům říci, že udělal vše, co mohl.
Nebudeme si nalhávat, že mnoha lidem z většinově ateistického Česka nejsou náhrady církvím označované jako restituce po chuti a s navrženým opatřením souhlasí. Proto se toho zmocnili vedle komunistů i politici ČSSD či SPD, kteří věří, že podporou tohoto zákona získají další politické body. Že tím dojde k porušení významné vládní smlouvy a trošku to rozkližuje právní jistotu v zemi, jim je jedno.
Nenávist k církvím
Pokud - čistě hypoteticky - zdanění náhrad začne platit (a Ústavní soud je nezruší), budou církve vracet do státní pokladny zhruba 380 milionů korun ročně. Finanční náhrady jako takové ale budou dostávat stále, byť menší. Stát získá prostředky, které v celkovém objemu rozpočtu budou opravdu jen kapkou v moři. Za ně postaví možná tři kilometry nových dálnic nebo bude moci přijmout pár stovek nových a zbytečných úředníků.
Z komunistické urputnosti úplně kape nenávist k církvím, stejně jako to bylo v minulosti. Místo, aby se strana kála za to, co tu v druhé polovině 20. století provedla, co všechno zničila a jaký propad a morální devastaci české společnosti způsobila, využije každé příležitosti, aby v tom jinými prostředky pokračovala. Nyní se rudým k tomu naskytla nová příležitost, protože Babiš by byl bez jejich hlasů bezmocný. Je to špatná vizitka Česká republiky a trhliny ve společnosti se opět více rozevřou.
