Miloš Zeman a Jiří Ovčáček

Miloš Zeman a Jiří Ovčáček Zdroj: Profimedia.cz

Pochod za slušné Česko 17. listopadu 2018
Demonstrace proti Andreji Babišovi na Staroměstském náměstí 17. listopadu 2018
Demonstrace proti Andreji Babišovi na Staroměstském náměstí 17. listopadu 2018
Demonstrace proti Andreji Babišovi na Staroměstském náměstí 17. listopadu 2018
Demonstrace proti Andreji Babišovi na Staroměstském náměstí 17. listopadu 2018
22
Fotogalerie

Bohumil Pečinka: Kytka v koši a Ovčáčkova lúza

Čas od času propadne část mé facebookové bubliny psychóze spojené s opakováním jednoho názoru. V předvečer 17. listopadu začala část lidí zprava, zleva i ze středu dávat na odiv své rozhořčení nad údajně nekulturním davem, který na čtvrteční pražské demonstraci křičel ty nesprávná hesla a měl urážlivé transparenty, což je přivedlo k závěru, že 17. listopadu oslaví státní svátek v teple domova.

Správnost svého postoje si pak potvrdili o dva dny později tím, když kdosi na pražské Národní třídě hodil Babišovu a Okamurovu kytku do koše. To už dostoupilo jejich rozhořčení nejvyššího stupně a prokleli všechny pražské i jiné akce. Jaká nekulturnost!

Symbolicky se objali s hradním mluvčím Ovčáčkem, který trapnou příhodu s květinou v koši označil za dílo „fašistické lúzy.“ V tu chvíli si člověk musel položit otázku: jestli se většina mých přátel náhodou nezbláznila?

Nejde o rozumbradu Ovčáčka, nejde o nepodařené transparenty na jedné demonstraci, někdy nesmyslná hesla nebo přešlapy, kterých se dav (a provokatéři) při takových akcích logicky dopouštějí. Copak nám už vzájemné nenávisti a nevraživosti brání v pochopení toho, co je podstatné od nepodstatného, co je příčina a co následek?

TEZE PRVNÍ: ať si vládne, kdo má většinu, to je jeho právo. Naším právem je naopak ukazovat na permanentní střety zájmů, splétání různých druhů moci, porušování ústavy a ovlivňování trestního řízení jednoho konkrétního pána. Na neustálé pokusy získat pod svůj vliv bezpečnostní složky, hry se státními zástupci a přesměrování dotační politiky státu na své firmy.

Od koho jste si moji slavní přátelé z facebookové bubliny nechali vnutit představu, že když se někdo v počtu větším než malém sejde na internetovém nebo skutečném náměstí, a přitom kritizuje tento způsob vládnutí a navrhuje vyvodit z toho politickou odpovědnost, že se chce dopustit něčeho neoprávněného nebo dokonce násilné změny vlády?

Povím vám to: je to pohled establishmentu, lidí u moci, kteří jsou si svou mocí nejistí. Bohužel jste si to nechali vnutit i vy z podhradí.

TEZE DRUHÁ: Proč ten nadřazený pohled na lidi na ulicích, kteří chtějí jen vyjádřit svůj názor? Hodnotíte je jako krasobruslařský rozhodčí za čistotu provedení piruet, nebo jako literární kritik za estetickou stránku díla. Opravdu vás srocení lidí s nějakým názorem tak znejišťuje? Ohrožuje to vaše jistoty?

Živá politika, tedy nejenom ta v parlamentu nebo vládě, ale i na ulicích, je způsob, jak lidé vyjadřují své zájmy a projevují je na veřejnosti. Může to být hloupé nebo chytré, ale většinou to není snobismus.

Přejdou dny, na demonstrace se zapomene jako na nejasný sen, ale v české politice zůstane to opravdu podstatné: pokusy některých politických sil obcházet ústavu, ovlivňovat bezpečnostní složky státu a dávat české demokracii autoritářskou tvář. Ve srovnání s tím je jedna kytka v koši něčím, co nestojí za zaznamenání.