nahoru

Islám je náboženstvím války, napsal Elias Canetti, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Dostal by cenu i dnes?

Viliam Buchert 13. července 2018 • 09:00
Elias Canetti, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1981.
Elias Canetti, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1981.
• foto: 
eliascanetti.org

Spisovatel a teoretik společenských věd Elias Canetti (1905 – 1994) dostal v roce 1981 Nobelovu cenu za literaturu. Svoje nejslavnější a nejcitovanější dílo „Masa a moc“ vydal již v roce 1960. Je ale téměř jisté, že dnes by Canetti Nobelovu cenu nedostal, protože v jeho knize „Masa a moc“ je také kapitola nazvaná Smečka a náboženství a v ní podkapitola „Islám jako náboženství války“. Je to ale také důkaz toho, že o některých věcech se diskutovalo už v minulosti, jen nebyly tolik vidět jako dnes.

Canetti popisuje v knize „Masa a moc“, že muslimové se shromažďují „ke svaté válce proti nevěřícím“. Jeho stěžejní dílo je výsledkem mnohaletého studia chování mas a v případě islámu si myslí, že osudy muslimů a nemuslimů jsou navždy rozděleny. Píše: „Rozdělení masy v islámu je bezpodmínečné, je to rozdělení na zástup věřících a zástup nevěřících. Jejich osudem – jednou provždy rozděleným – je, aby proti sobě vzájemně bojovaly. Válka za víru se chápe jako svatá povinnost, a tak už v tomto životě, v každé bitvě, je předznamenáno, byť v menších rozměrech, dvojí masa Posledního soudu.“

Je otázkou zda byl Elias Canetti tak jasnozřivý, nebo jen daleko lépe pochopil chování lidí v rámci jednotlivých náboženství. Islámského proroka Mohameda pak dle citací odborníků označuje za „proroka boje a války“ a podle něj zanechal muslimům tento testament: „Boj proti nevěřícím, šíření ani ne tak víry jako její mocenské sféry, která je mocenskou sférou Alláhovou. Bojovníkům za islám nejde tolik o obrácení jako o podrobení nevěřících.“

V závěru svých poznámek o islámu cituje Canetti z Koránu, aby prý nebyl nikdo na pochybách, o co se jedná: „Když skončí svaté měsíce, zabíjejte nevěřící, kde je najdete. Chytejte je, dotírejte na ně a strojte na ně všemožné léčky.“

Přestože je Canettiho kniha „Masa a moc“ dodnes zejména v odborných kruzích velmi známá a hojně citovaná, je zřejmé, že v současnosti by spisovatel Nobelovu cenu za literaturu nedostal. Nobelovku sice získal za svůj román „Zaslepení“, ale komise vždy přihlíží i k celkové tvorbě. Canetti by byl dnes z různých stran velmi tvrdě napadán a někým jiným zase veleben například s poukazem na radikální islamismus a s ním spojený terorismus.

Canetti ale ve své knize nepopisuje pouze islám. Věnuje se v ní také zrůdnosti komunismu, nacismu i obecně totalitě a jak se manipuluje s masami a masy ovlivňují náš život.

Elias Cannetti se narodil v sefardsko-židovské rodině v bulharském přístavu Ruse. Postupně pak žil ve Velké Británii, Rakousku, Německu i Francii. Konec života strávil ve Švýcarsku, kde i zemřel. Dnes je nejčastěji označován za britského spisovatele, i když psal německy. To platí i pro dílo „Masa a moc“, která nese v originálu název „Masse und Macht“.



Klíčová slova: knihy, islám, komentáře, Elias Canetti


Česko bez prezidenta?

Miloš Zeman je v nemocnici a detaily o jeho zdravotním stavu zůstávají tajné. I přes to vydala ÚVN informaci, že prezident není schopen vykonávat pracovní povinnosti.

Indispozice hlavy státu může ztížit povolební vyjednávání a formování nové sněmovny a vlády. Navíc se ukazuje, že prezidentovo okolí nejedná čestně a vyvstává podezření, že kancléř Mynář a lidé okolo něj porušili zákon.

Co se stane když prezident nemůže vládnout? Jsou oprávněné důvody pro zbavení Zemana funkce? Jak se k prezidentovi chová jeho okolí?


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější