nahoru

Velká studie ukazuje, koho nechtějí Češi za sousedy: Alkoholiky, Romy nebo imigranty

Daniel Baret6. července 2018 • 11:00
Proti-imigrační nálady v Česku - ilustrační foto
Proti-imigrační nálady v Česku - ilustrační foto
• foto: 
ČTK

Koho by nechtěli Češi za své sousedy? To už od roku 1991 v pravidelných intervalech zkoumají odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. Výsledky, které prezentovali vědci minulý týden, se ale liší od minulosti. Odráží se v nich změna politické situace, problémy s terorismem, islamismem i migrací. Za sousedy by Češi nechtěli především narkomany, alkoholiky, lidi s kriminální minulostí, Romy, přistěhovalce a muslimy. Naopak homosexuálové a židé většině dotázaných nevadí.

Data z poslední vlny dlouhodobého výzkumu byla shrnuta ve více než třistastránkové publikaci s názvem „Hodnoty a postoje v České republice 1991–2017“. Je to výsledek práce vědců z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Výsledkem je celkem 243 grafů, které popisují aktuální postoje Čechů k vlastnímu životu, rodině, přátelům nebo zaměstnání a různým společenským aspektům. Porovnávané údaje pocházejí z let 1991, 1999, 2008 a 2017. Naposledy se výzkumu zúčastnilo 1812 respondentů, kteří odpovídali na otázky v době od září do prosince 2017.

Podle studie je dobrou zprávou, že Češi se za dobu konání výzkumu ještě nikdy necítili tak šťastně jako nyní. V jiných ohledech se ale objevuje rostoucí netolerance.

Například v roce 1991 nechtělo mít muslimy za sousedy 23 procent lidí, v roce 2017 už 58 procent dotázaných. U imigrantů a cizích dělníků to bylo dříve 23 procent a při posledním sběru už 60 procent.

„Chyba toho černocha?“ A co jako? Trenér se žádného rasismu nedopustil

„Výrazně negativní postoje v tomto směru jsme nezachytili, dokud se agendou části politického spektra nestaly takzvaný islámský terorismus (po roce 2001) a migrace (výrazněji po roce 2015),“ komentoval výstupy Petr Fučík, sociolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Zajímavé je, že zatímco muslimy a přistěhovalce nechtějí mít dnes za sousedy zhruba dvě třetiny Čechů, na otázku, zda by jim vadili „lidé odlišné rasy“ odpověděla negativně jedna třetina dotázaných. Odmítání je tedy podle všeho spojeno více s pohledem na jednotlivá náboženství a politické, společenské a ekonomické pozadí problémů než s rasismem.

Očima libertariána: Jak řešit imigrantskou krizi a proč stát nabízí dvě špatná řešení

Koho nechtějí Češi za své sousedy

Koho by tedy podle nové studie „Hodnoty a postoje v České republice 1991–2017“ nechtěli mít Češi za své sousedy? Odpovědi jsou uvedeny v procentech těch, kteří tyto skupiny lidí nechtějí ve své blízkosti. 

Narkomany – 83 procent

Těžké alkoholiky – 76 procent

Romy – 64 procent

Lidi s kriminální minulostí – 62 procent

Přistěhovalce (imigranty), cizí dělníky – 60 procent

Muslimy – 58 procent

HIV pozitivní – 38 procent

Pravicové extrémisty – 36 procent

Levicové extrémisty – 34 procent

Lidi odlišné rasy – 33 procent

Homosexuály – 24 procent (v roce 1991 to bylo až 51 procent)

Citově nevyrovnané lidi – 23 procent

Velmi početné rodiny – 19 procent

Židy – 18 procent

Křesťany – 12 procent

 

Vladimír Pikora: Zastřel svého bělocha. Bílí obyvatelé Afriky se stávají lovnou zvěří
Nejvyšší porodnost v Evropě mají již léta Faerské ostrovy. Důvody jsou velmi originální

Daniel Baret




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,970
22,950
29,860
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější