To, jak rychle se podaří sestavit vládu, bude mít vliv i na to, zda budeme mít příští rok řádný rozpočet, anebo zda bude od 1. ledna rozpočtové provizorium. I přes různé výhrady k sestavenému rozpočtu, které vůči němu má především pravicová opozice či zástupci podnikatelů, by rozpočtové provizorium bylo ještě horší variantou. Navíc by za něj mohl Andrej Babiš poděkovat především hlavě státu, která nad ním drží ochrannou ruku. Proč?
Rozpočtové provizorium znamená, že stát by musel v každém z měsíců příštího roku, po které by provizorium platilo, hospodařit s nejvýše jednou dvanáctinou rozpočtových výdajů roku letošního. Takto by stát hospodařil, dokud by nenabyl účinnosti zákon o státním rozpočtu na rok 2018. „V době provizoria se stát soustředí na realizaci provozních výdajů, ty investiční upozaďuje. Zbrzděno by bylo i čerpání prostředků z fondů EU, zvláště pokud by se protáhlo na několik měsíců příštího roku,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
ČR přitom musí v roce 2018 proinvestovat řádově desítky miliard korun, jinak o tyto peníze z fondů EU přijde. Podle Martina Slaného z Institutu Václava Klause by rozpočtové provizorium navíc nedávalo dobrý signál investorům, ale i občanům, nemluvě o negativním ohlasu na finančních trzích a celkovém mezinárodním renomé republiky.
Začínat s rozpočtovým provizoriem by pak byl z politického hlediska zásadní neúspěch vítěze voleb, který má celou svou agendu založenou na tom, že chce stát řídit jako firmu, a to hned na začátku vládního angažmá. I proto Andrej Babiš s vytvořením vlády tak chvátá. Prezident Miloš Zeman mu tím, že nechal první schůzi sněmovny svolat až na 20. listopadu, situaci ještě zkomplikoval a je otázkou, zda se podaří dodržet všechny závazné termíny, aby mohl být rozpočet včas projednán a schválen. Kuriózně tak může Babiš ztratit první politické body kvůli Zemanovu manévrování.
