Ekonomika v současnosti připomíná vypaseného tlouštíka v sauně. Rudne, potí se a přehřívá jak blázen. A není to jen nějaký povrchní dojem; tento týden to potvrdily nové statistiky. Tak například česká nezaměstnanost je rekordně nízká. Za září činila jen 3,8 %, před rokem byla ještě na 5,2 %. Nikde v EU nenajdete nižší nezaměstnanost než u nás.
Ještě impozantněji vypadá zpráva, že na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,4 uchazeče, což je nový rekord. Téměř každý si může najít práci. Před poslední krizí jsme se dostali na 1,96 a už jsme si mysleli, že situace na trhu práce nemůže být napnutější. Tak tedy může. Jenomže právě to je rubem té veskrze příjemné zprávy: Totiž tento stav je dlouhodobě neudržitelný.
V příštím roce nás proto čeká nezvyklý růst mezd. Minimální mzda vzroste od začátku roku o 11 %, státní zaměstnanci dostanou díky volbám o 10 % víc a i komerční sféra bude donucena přitlačit na pilu. Nikdy nebylo snazší utéct od zaměstnavatele a najít si lépe placenou práci než dnes. To nemůže skončit jinak než růstem cen. A to už moc dobrou zprávou není.
Ceny přitom rostou už teď. Spotřebitelské ceny byly v září proti stejnému období předešlého roku vyšší o 2,7 %. Vynechme mediálně zajímavé detaily, jako že cena másla vyskočila meziročně o plných 55,1 %, a zaměřme pozornost spíš na tento fakt: Zatímco česká nezaměstnanost je nejnižší v EU, české ceny naopak rostou výrazně rychleji než ty evropské. Po přepočtení podle mezinárodně srovnatelné metodiky totiž rostly české ceny meziročně o 2,5 %, zatímco v celé eurozóně jen o 1,5 %.
Odtud plyne – a není o tom třeba pochybovat —, že úrokové sazby v ČR vzrostou dříve než v eurozóně. ČNB totiž bude chtít rychle rostoucí ceny zchladit. Jenomže ouha. Tenhle pokus o zchlazení ekonomiky přichází v okamžiku, kdy se ekonomika už ochlazuje sama o sobě! A vyšší úrokové sazby ji srazí ještě víc. O tom svědčí zase další dva údaje:
Poslední čísla z průmyslu říkají, že výroba aut se zvýšila pouze o 5,2 %, neboli už není tak dynamická jako v předchozích měsících. Samozřejmě že se může jednat o jednorázový výkyv daný celozávodními dovolenými, ale pokud by se číslo opakovalo, je to varovné.
No, a aby byla mozaika kompletní, vše ještě dokresluje české stavebnictví. To totiž v srpnu meziročně vzrostlo o 1,9 %. Jenomže vyvíjelo se značně nerovnoměrně. Zatímco inženýrské pokleslo o 1,7 %, což ukazuje, že velcí investoři už brzdí výdaje, pozemní stavitelství naopak meziročně vzrostlo o 3,5 %, což naznačuje, že běžní lidé mají peníze a chtějí od developerů nové byty a rodinné domy. Ceny nemovitostí proto nezdravě rostou. S tím rychle roste i zadlužení domácností a jejich citlivost na změnu úrokových sazeb.
Tak si to shrňme: Inflace roste. Průmysl má to nejlepší za sebou. ČNB do toho zvýší úroky, přibrzdí přehřátou ekonomiku a pokusí se zpomalit inflaci. Podniky s určitým zpožděním zareagují propouštěním, lidé budou mít míň peněz a hypotéky jim do toho ještě zdraží. Lidé přestanou být schopni splácet úvěry a utrácet, což se projeví ve slabších tržbách a dalším propouštění. Spirála se rozjíždí a máme tu malér.
Něco nejasného na tvrzení, že ČNB přikládala skrze intervence proti koruně pod kotlem tak dlouho, až ekonomiku přehřála, aby jí teď dala studenou sprchu a poslala ji do krize? Ještě pořád někomu není jasné, co tedy bylo na intervencích špatně…? Jenomže když to nadhodíte centrálnímu bankéři, celkem jistě neuslyšíte, že intervence byly chybou. Naopak se ve většině případů dočkáte jejich plamenné obhajoby.
Ne všichni zástupci veřejného aparátu to ale vidí stejně. Tento týden pronesl pro Financial Times odstupující německý ministr financí Wolfgang Schäuble, že… no zkrátka přesně to, co si myslím já. Schäuble si totiž už může dovolit říct pravdu o svém názoru na ekonomiku na plná ústa. A tak jsme se dozvěděli, že vidí velká rizika nejen v celosvětovém růstu zadlužení, ale i v pumpování peněz do oběhu, kterého se dopouštějí centrální banky. Že takhle příznivé ekonomické časy jako dnes nebudeme mít pořád. A já k tomu dodávám: „Teď je jedna z posledních chvil vhodných pro zdražení, teď to ještě zákazník unese, ale hlavně už nenaplňovat sklady a plánovat opatrně!“
No dobře, může namítnout, tohle sice vypadá logicky – ale centrální banku přece nevedou hlupáci. Proč bychom si měli myslet, že na ni Pikora nasazuje oprávněně? Kde je chyba?
Myslím, že nám celkem dobře odpoví tento týden zvolený nositel Nobelovy ceny za ekonomii Američan Richard H. Thaler. Zjednodušeně řečeno, dostal cenu za to, že potvrdil, že ekonomové žijí mimo realitu.
Čerstvý nositel Nobelovy ceny totiž ve své práci dokázal, že navzdory častým předpokladům ekonomických modelů se lidé vždy nerozhodují racionálně. Já třeba mám pocit, že intervence proti koruně trvaly tak dlouho hlavně proto, aby si centrální bankéři dokázali, že s nimi mají pravdu…
