Guláš z Pygmejů, Merkelová a uprchlíci aneb Kdy se v Evropě objeví kanibalismus?
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Paní Merkelová se tento týden opět vymezila proti zemím, které odmítají přerozdělování uprchlíků. Nechce připustit, že její plán nasadit sem lidi z absolutně nekompatibilních kultur je civilizační sebevražda. Dovoluji si připomenout, že letos už nepřicházejí především Arabové, ale obyvatelé subsaharské Afriky.
Imigrační vlnu z roku 2015 přes Turecko letos nahradila méně prudká, ale stále trvající a mohutnící vlna uprchlíků přicházejících přes Středozemní moře ze severoafrických břehů. Nejsou mezi nimi jen Severoafričané, ale především lidé ze subsaharské Afriky. A já si opravdu nedokážu představit, jak by mnozí z nich mohli být v Evropě enkulturováni a jak by zde mohli najít jakékoliv začlenění. Řada těchto lidí je z jiné doby, jsou na jiném kulturním a civilizačním stupni a nejsou schopni se integrovat v Evropě — ani v těch zemích, jež uprchlíky vítají, ani v těch, které kvóty odmítají.
Pamatujete se na genocidu ve Rwandě, jež proběhla před třiadvaceti lety? Byla to jedna z nejkrvavějších řeží posledních desetiletí. Po dlouhých dějinách vzájemných válek tamních etnik — minoritních Tutsiů a majoritních Hutuů — došlo k strašlivému zločinu. Genocida probíhala od dubna do června v roce 1994, a bylo zavražděno 800 000 až 1 000 000 Tutsiů a politicky umírněných Hutuů. To se celkem ví — ale méně je známo, že při genocidě Tutsiů přišla o život také většina rwandské pygmejské populace.
Na rozdíl od Tutsiů nezahynuli pralesní trpaslíci z důvodů rasové či etnické nenávisti, ale z důvodů divošského primitivismu Hutuů. Ti totiž věřili a dosud samozřejmě věří (třiadvacet let je příliš krátká doba na to, aby se změnilo myšlení populace), že kdo sní pralesního trpaslíka, bude se pak mnohem lépe orientovat v pralese. Následkem tohoto přesvědčení byla snědena většina pygmejské populace z Rwandy.
Máme tedy malé, ale přece jen reálné riziko, že když si ze Středozemního moře necháme nevládkami vytáhnout čtyřicetiletého subsaharského uprchlíka, tak že se ten gentleman opravdu dobře orientuje v pralese. Či méně kulantněji řečeno: Že z důvodů barbarských pověr snědl člověka, dopustil se kanibalismu.
Pokud je takové riziko jedna ku stu, tak riziko, že vytáhli někoho, kdo sice trpaslíka nejedl, ale rád by ochutnal — aby se lépe orientoval v buši —, je u migrantů z některých oblastí Afriky tak padesát na padesát. A Evropa prostě není schopna integrovat kanibaly ani osoby sice zatím nekonzumující, ale hluboce přesvědčené o přínosnosti a přijatelnosti takového jednání.
