Přílišný optimismus a sázka na to, že další ekonomické krizi můžeme jednoduše zabránit, se stanou naším kamenem úrazu. Budou totiž jedním z důvodů, proč tato krize bude ještě hlubší, než ta z roku 2007. "Opatření, která tu máme, krizi nezabrání. Ta jsou kontraproduktivní a hloupá, nezapadají do sebe," tvrdí v rozhovoru pro Info.cz bývalý pověřený guvernér České národní banky, ekonom Pavel Kysilka.
Guvernérka americké centrální banky Janet Yellenová nedávno prohlásila, že velkou ekonomickou krizi, podobnou té z roku 2008, již nejspíše nezažijeme. Souhlasíte s ní?
To je zklamání, myslel jsem, že je Yellenová chytřejší. Bohužel, opatření, která vlády a nadnárodní instituce přijímaly od roku 2008, ničemu nezabrání, ničemu nepomůžou a jenom budoucí krizi přiblíží a prohloubí. Jsou kontraproduktivní a hloupá, absolutně iracionální a nezapadají do sebe.
To je silná kritika. V čem do sebe ta opatření nezapadají?
Kdybyste seděl v bance a viděl všechny ty regulace, které se z evropských institucí valí - ČNB je v tomto naštěstí vcelku osvícená - tak byste zjistil, že je nelze splnit všechny současně. Protiřečí si. Nejsou koncepčně zaměřené. Je jich mnoho a nedají se reálně zvládnout. Je to, jako kdyby někdo postavil super-složité letadlo, které by spadlo, protože těch tisíc tlačítek piloti nezvládnou. Každý z těch knoflíků v takovém letadle může být na něco dobrý, ale dohromady nedávají žádný smysl. Takže ve zkratce: vnímám ta opatření jako nekoncepční, předimenzovaná a iracionální.
S Yellenovou se tedy nejspíše neshodnete.
Já tvrdím, že příští krize bude ještě hlubší než ta minulá. Bude to mimo jiné proto, že všichni se dnes spoléhají na ujišťování politiků a představitelů nadnárodních regulátorů, že umíme příští krizi zabránit, nebo ji alespoň zmírnit. Proto se chovají mnohem méně zodpovědně. Investoři v Evropě se dnes zase ženou do velkých rizik, trh s nemovitostmi je tam přehřátý. Až splaskne, tak zjistí, že přehnali svůj optimismus a že právě z něho vznikla nová krize. Moje obava je, že příští krize bude velkým překvapením: jak svou hloubkou, tak i prudkostí.
Odkud podle vás tato krize přijde?
To nikdo neví. Jestli roznětkou bude Itálie a výbuch jejich zhrouceného bankovního systému nebo zda to bude Francie a její exploze sociálního řádu. Krize vždy potřebuje výbušninu a roznětku. Ta výbušnina už zde je. Přehřáté úvěrování, přehnaně optimistická očekávání některých firem, předimenzované projekty. Opět se nafukují bubliny na evropských nemovitostních trzích, banky opět přehřívají úvěry. Bohužel, ekonomická prosperita stále stojí na bankovních úvěrech. Jenom u té roznětky nikdy nevíte, odkud přijde.
Jak vnímáte vliv migrační krize na ekonomiky evropských států? Čekají nás nějaké změny?
Ten vliv zřetelný je a bude. V našem blízkém okolí – na severu Afriky, na Blízkém a Středním východě, je na 100 milionů lidí ohroženo dramatickým suchem. To je fakt, který nejspíše není v silách ani onoho regionu, ani celého světa rychle vyřešit. Proto se tato masa lidí bude dávat do pohybu. To je obrovský fenomén, který přesahuje veškeré naše představy. To, co se nyní v Evropě v oblasti migrace odehrává, je zatím jenom piknik, malá předehra toho, co může nastat. A my na to potřebujeme nějaká účinná řešení.
