Část expertů tvrdí, že Číňané si ho teď mažou na chleba častěji než dříve, a proto vypukl jeho celkový nedostatek a růst cen. Jiní zase, že k dojení se dnes využívají takové krávy, které mají nižší produkci a malý podíl tuku v mléce, a tak se z něj ve výsledku stluče méně másla než dříve.
Jiní zase říkají, že je to výsledek dřívější finanční podpory Evropské unie farmářům na „neprodukci“ mléka kvůli jeho přebytku a nízkým výkupním cenám. Takže nejbohatší jsou dnes sedláci, kteří nevlastní ani jednu krávu a nevydojí ani litr mléka ročně. Další dokonce obviňují největší obchodní řetězce z kartelové dohody, jak oškubat chudáky máslamilovné zákazníky.
Těžko říci, jaký z výše uvedených důvodů je ten nejpádnější. Mně jako milovníkovi absurdního humoru se samozřejmě líbí nejvíce ten s dotacemi: farmáři se tak dlouho dotovali, aby nevyráběli tolik mléka, až vypukl jeho nedostatek. A státy, respektive Evropská unie, začaly opačný proces – dotace na výrobu mléka a másla. Jenže znáte to – farmáři utekli od chovu krav na maso, a tak se ztrojnásobila cena steaků, hovězího na polívku, guláše, burgerů atd. A mohlo to začít znova. Vegani, vy se nesmějte. Počkejte, až se začne dotovat ta vaše růžičková kapusta...
Těžko říci, jak celá máslová krize dopadne a jestli se na máslo budou v prosinci stát fronty jako za bolševika na mandarínky a banány. Ovšem za téměř jisté považuji, že čím déle bude „máslová krize“ pokračovat, tím více poroste nutkání našich diamantových mozků v centrálních orgánech ji řešit a vyřešit. A jak jinak než pěkně postaru, centrálně plánovačsky. Jak to bude probíhat? Jednoduše, v následujících krocích:
Fáze 1 – hledání viníků
Ta bude nejkratší. Za vše mohou zločinní prodejci, kteří se nám mstí zvedáním cen másla třeba za to, že nemůžou prodávat o státních svátcích.
Fáze 2 – řešení problémů
To už bude trvat o něco déle. Pravděpodobně vznikne vládní komise, případně nový státní úřad, jenž bude regulovat maximální jednotkové ceny základních potravin.
Fáze 3 – koaliční hádka o tom, co je základní potravina a co ne
Protože se však země nachází před volbami, sociální demokracie prosazuje široký výklad pojmu a mezi základní potraviny se k potěše širokého voličstva dostává kromě mléka, másla, chleba, čokolády a masa také pivo, tvrdý alkohol a víno. Cigarety neprojdou jen těsně.
Fáze 4 – vypuknutí nezamýšlených účinků
Zatímco u nás se ceny základních potravin drží na úředně „zastropovaných“ sumách, ve světě vlivem trhu se prudce snižují – třeba proto, že se krávy rozhodly více dojit nebo že Číňané přešli na margarín.
A tak propuká fáze 5 – hledání viníků…
Pro jistotu si pojďme nakoupit všechno, co se dá zamrazit.
Text vyšel jako editorial v tištěném Reflexu č. 35.
