Prezident Miloš Zeman se nezúčastnil nedávného pohřbu kardinála Miloslava Vlka údajně ze dvou důvodů. Jednak proto, že Vlk byl zásadním stoupencem církevních restitucí, a dále kvůli jeho výzvě, aby se lidé loni neúčastnili oslav 28. října.
Zeman promluvil na setkání s lidmi v Úholičkách u Prahy. „Pan kardinál byl zásadním příznivcem církevních restitucí a já nejsem, protože se domnívám, že církevní restituce jsou přehnané,“ řekl Zeman k prvnímu z důvodů své neúčasti. Vlk podle něj porušil slova svého předchůdce kardinála Františka Tomáška, že restituce skončily rokem 1991 a církev už nic dalšího požadovat nebude.
Druhý důvod byl ten, že Vlk loni vyzval k neúčasti na oslavách státního svátku. Zeman pravil, že jde o svátek českého státu, nikoli prezidenta republiky. „Já jsem nevyzýval k neúčasti na jeho pohřbu, pouze jsem tam nešel sám.“
Že Zeman nikam nešel, celkem nikomu nevadí. Nezdá se, že by na pohřbu kardinála někomu chyběl. Jeho problém je v tom, že se sám dostal do bezvýchodné situace, kdy bylo trapné jít i nejít. Za to si ovšem může sám.
Věcně je při své argumentaci opět mimo, jak se mu to stává často. Na kardinála Tomáška se odvolává kdekdo, včetně jurodivé Lenky Procházkové. Žádný jeho výrok o tom, že restituce skončily v roce 1991, není dosud doložen. V březnu 1991 ostatně ve své funkci pražského arcibiskupa skončil. I kdyby tomu tak nebylo, nemohl se vyjadřovat k otázce církevního majetku, protože neexistuje žádný „církevní majetek“, ale jen majetek jednotlivých církevních subjektů. Nemohl by se tudíž vyjadřovat k majetku řeholních společností, protože ty jsou samostatné a nemají se strukturou biskupství nic moc společného. Ani k majetku jiných biskupství a farností.
Takzvané restituce nebyly „přehnané“, jak soudí Zeman, byly spíše velmi okleštěné. Církevním institucím se vracela asi třetina ukradeného majetku a ani koruna z ušlého zisku. Ten by činil dalších asi sto miliard korun. Zeman to buď neví – a pak by se měl poučit –, nebo ví a vědomě lže.
K tomu můžeme jen dodat, že ani oblíbené tvrzení, že církvím nic nepatřilo, a odvolávání na Josefa II. a pozemkovou reformu za první republiky je nesmysl. Církevní majetky nezpochybňovali dokonce ani komunisté. Místo legend o dávných časech je třeba vyjít například z pozemkových knih z roku 1948, kde je majetek jako církevní jasně zanesen. S krádeží katedrály svatého Víta si dokonce nedali ani formální práci to pořádně v dokumentech přepsat.
Jde prostě o další nadbíhání nevzdělaným davům, kterým se chce Zeman zalíbit svou lží a domnělým „chlapáctvím“. Je to ale jen primitivismus a obdivovat se mu mohou jen lidé stejné krevní skupiny.
Totéž se týká mstivosti, která kardinála postihla za to, že vyzval k neúčasti na oslavách 28. října. Jenže třeba dvěma rektorům vysokých škol neposílá Zeman pozvánky na tuto oslavu, protože mu neposkytli nějakou laskavost, takže nějaké jeho rozlišování mezi jeho osobou a státním svátkem zcela padá. On sám dokázal pošpinit i státní svátek a měl by raději mlčet.
Nemělo by význam o této položivoucí trosce na Hradě mluvit, kdyby 55 procent občanů obsesívně netvrdilo v průzkumech veřejného mínění, že této osobě „důvěřují“. Proč důvěřují soudně a i jinak mnohokrát usvědčenému lháři, je nějaké jejich vnitřní tajemství, které by nám snad mohl objasnit nějaký psycholog. Riskoval by sice, že ho Zeman nepozve na raut při nějakém svátku nebo že mu Zeman nepůjde na pohřeb, ale to se dá docela dobře skousnout.
