Objevily se v nedělním pořadu Moravcově, který přežívá z pravěku demokracie, kdy politici lezli lidem až do nudlové polévky, protože to lidi zajímalo. Dnes je to jinak, na politiku má málokdo chuť, natož v nedělní polévce.
V současnosti u Moravce předvádějí politici obvykle jen pokřik, skákání do řeči a nadávání. Bezmocný moderátor je marně rozhání, divák se krom pokřiku nedozví nic. Argumenty, jsou-li nějaké, v tom pokřiku zanikají. Vítězství této politické koridy záleží na hlasivkách, nervech a křiku.
Ne tak minulou neděli. Střetly se dvě dámy, opravuji, dvě elitní dámy. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, delegovaná tam Babišem, a místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Předvedly věcnou a klidnou debatu s argumenty, s jejich vyvracením i souhlasem.
O problémech se divák dozvěděl hodně, obě dámy mu nabídly ucelený rozbor a svá stanoviska, divák si mohl vybrat. Jedna za ANO, druhá za ODS, měly názory, které odpovídaly jejich politické pozici, a uměly ty názory po svém hájit, vysvětlit a stát za nimi i uznat případně zajímavé postoje kolegyně. Čti: dávaly kolegyni respekt! To je úplné politické novum!
Divák, který by chtěl žít v normální demokracii, se mohl alespoň na hodinku cítit dobře. Nemusel se dívat na samolibé hlupáky, kteří naopak jeho považují za hlupáka, jak to v těchto politických debatách bývá obvyklé. Kdo volá více žen v politice, má zde hned dvě špičkové, na svém si stojící političky, jejichž inteligence, kultivovanost i šarm přesahují většinu v politice přítomných mužů.
Oběma ženám věštím velkou kariéru, pokud jim to nějaký muž nepoťape. I pochopitelné úsilí Šlechtové, jak obhájit neobhájitelného šéfa Babiše, bylo podáno s rezervou a šarmem. Být politikem ODS, takového soka bych si dal líbit. A naopak.
