Odstřelování ministrů zdravotnictví bývalo v uplynulém čtvrt století koloritem české politiky. Tihle bílí obětní beránci mívali trvanlivost měkkého sýra. Ministr Němeček patří/patřil k těm délesloužícím. Odvolán byl… vlastně proč? Vždyť to byl příkladný socialistický ministr: sypal do zdravotnictví státní peníze kudy chodil.
Ministři zdravotnictví – když to zobecníme – padali jako mouchy kvůli penězům. V bílém resortu bylo vždy méně peněz, než jeho aktéři chtěli. Všichni chtěli a pořád chtějí víc: lékaři a sestry na platy, pacienti na nejmodernější bezplatné léčení, nemocnice a ordinace na lepší vybavení. Přitom slovo reforma se stalo bezmála slovem sprostým. Zkrátka ministři zdravotnictví měli vynalézt originální české perpetuum mobile. Nevynalezli, skončili.
Socialističtí ministři to mívali o to těžší, že spoluúčast, nadstandardy, konkurence pojišťoven, rušení či přeměny zbytných nemocnic na doléčovací ústavy jsou z vyššího socialistického principu tabu. Politika „vše zdarma“ válcovala jejich odborný názor. Občas jeden z nich špitl, že nemocnic máme dvojnásobek, než je nutné, druhý zase, že placení pojistného státem za polovinu populace není žádné pojištění a je absurdní. Narazili na zeď Lidového domu. I ty jednoduché zdravotní poplatky socialisti bojkotovali tak dlouho, až se jim podařilo je zlikvidovat.
Ministr Němeček nemohl a zřejmě ani nechtěl dělat nic jiného, než další a další požadované miliardy hledat ve státní kapse. Mohl snad zavádět nějakou spoluúčast pacientů? Ne. Mohl resuscitovat zdravotní poplatky? Ne. Mohl iniciovat rušení či přeměnu nemocnic? Ne. Mohl rozdělit péči na standard placený ze solidární kasy a nadstandard placený pacientem? Ne.
Rodná strana by mu to nedovolila. Jakékoliv rozumné a v zahraničí osvědčené kroky k reformě zdravotnictví si zakázala pod heslem “kdo chce od lidí peníze, není sociální demokrat“.
Únava pana ministra jako důvod odvolání je proto jen průhlednou zástěrkou. Dělal přesně to, co Lidový dům ve zdravotnictví dělat chce, co jediné umí: neustále přikrmovat zdravotnického otesánka státními penězi. A ministr Němeček krmil a krmil a krmil až dokrmil.
Jeho nástupce bude dělat totéž. Výměny socialistických ministrů zdravotnictví nemají žádný faktický smysl. Jen čistě politický.
