Zdravotníkům opět přidají. Ale tolik jich nechybí, říkají vládní statistiky. Moc se o nich nemluví
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Vláda schválila ministru Němečkovi zásadní kroky ve zdravotnictví do konce roku 2017, čili do voleb. Mají mj. udělat „zdravotnictví pro zdravotníky atraktivnější“. Razítko dostal i slib dalšího, desetiprocentní přidání. To aby neutíkali za hranice anebo z oboru, jak neustále slýcháme. Jenže z nedávných dat plyne, že lékařů – na rozdíl od sestřiček, a to ještě jen v nemocnicích – ve zdejším zdravotnictví neubývá.
Odbory a lékařská komora chtějí, aby stát platil zdravotním pojišťovnám za své pojištěnce (6 milionů lidí - například děti, senioři, nezaměstnaní, rodiče na mateřské) mnohem větší částky než dnes. Za dodatečné miliardy by prý mohly být navýšeny počty lékařů a sester v nemocnicích a také jejich příjmy.
Ale jak je to s tím nedostatkem personálu? Na webu ministerstva zdravotnictví lze najít aktuální informace z historicky prvního komplexního přehledu dat získaných v elektronické podobě, který shromažďuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Ministr Němeček k tomu říká, že „po 25 letech můžeme konečně představit tvrdá reálná data o stavu personálu v českém zdravotnictví. To je konečně pevný základ pro další plánování a rozhodování“.
Výborně, pevný základ tedy máme. A co z těch historicky prvních tvrdých dat (jež poněkud zapadla, snad proto, že byla zveřejněna v době brexitu...) plyne?
Opět citujme řádky z webu ministerstva: „Počty zdravotnického personálu se oproti loňskému roku zatím dramaticky nepropadají, počet lékařů je stabilizovaný a v některých regionech dokonce roste, mzdy i platy v českém zdravotnictví se zvyšují, nejvíce u lékařů, a to v průměru o 7–8 % meziročně.“ Ze statistik mimo jiné vyplývá, že počty úvazků, a tedy i pracovníků v českém zdravotnictví se zvyšují. U sesterských úvazků nadále trvá zásadní úbytek v lůžkových zařízeních v řádu stovek. Naproti tomu ale významně roste počet sesterských úvazků v ambulantní péči, a to o více jak 650 meziročně. Mezi kraji však existují značné rozdíly.
Odměny lékařů i sester a porodních asistentek rovněž rostou. V odměňování však nadále přetrvává významný rozdíl mezi nestátním a státním sektorem. „V roce 2015 činil průměrný plat lékaře ve státní organizaci 66 373 korun, v nestátním zařízení 58 828 korun. Sestry pak průměrně braly 30 866 korun ve státním a 25 434 korun v nestátním zařízení,“ upřesnil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Suma sumárum: jestli trpí zdravotnictví nějakou personální krizí, pak selektivní. Chybí všeobecné sestřičky v lůžkové, zejména v akutní lůžkové péči. A rozdíly v odměnách mezi státními a nestátními zařízeními, které odbory chtějí řešit sjednocením platových tabulek pro všechny nemocnice, což by bylo nejen absurdní, ale pravděpodobně i protiústavní? Rozdíly mimo jiné plynou i z toho, že ve (státních) fakultních nemocnicích se specializovanou péčí bývají platy logicky výrazně vyšší než v (nestátní) akciové společnosti třeba v malé nemocnici na kraji městečka.
