V Maale Adumim, židovské osadě východně od Jeruzaléma, kterou Palestinci považují za "okupované území", léta stála izraelská továrna firmy Soda Stream. Nyní se - jako následek bojkotu izraelského zboží z "okupovaných území", který vedou evropští propalestinští aktivisté - fabrika přesunula do izraelské obce Lehavim na severu Negevské pouště. Jako aby ty výrobky nebyly z "okupovaného území".
Na okraj celé příhody je třeba poznamenat, že Palestinci mají velmi vysokou porodnost, a je zvykem, aby tam byl v rodině ekonomicky aktivní pouze muž. Proto na každého pracujícího muže připadá ještě kromě jeho samotného několik dalších - střídmým odhadem tři až čtyři - hladové krky. Manželka a dvě nebo tři děti. V izraelské továrně na "okupovaném území" pracovalo asi šest set palestinských Arabů. Ti nyní díky bojkotu zboží z "okupovaných území" a přesunem fabriky do Izraele přišli o práci. Tím se dostalo do existenčních problémů nejméně tři tisíce palestinských Arabů - příslušníků rodin díky bojkotu z práce vyhozených dělníků.
O tom, že přesun továrny povede k značné újmě palestinských dělníků, se vědělo dlouho předem. Přesto evropské sluníčkové levicové intelektuální elity - propalestinští aktivisté - v bojkotu pokračovali, až se skutečně dočkali. Přinesli svým aktivismem základní existenční ohrožení třem tisícovkám lidí, kterých se zastávají. Zbývá ptát se proč.
Naskýtají se dvě hypotézy: Buď propalestinské aktivisty řídí Mossad, aby co nejvíce zkomplikovali život Palestincům. Druhá možnost pak je, že evropští propalestinští aktivisté jsou úplní idioti.
