Americké vojenské konvoje projíždějí Českem

Americké vojenské konvoje projíždějí Českem Zdroj: ČTK, EPA

VILIAM BUCHERT: Evropa i Češi se chovají k Americe licoměrně. Říkají fuj, ale v případě konfliktu od ní očekávají pomoc

Licoměrnost. Jinak se současný vztah mnoha Evropanů i Čechů k Spojeným státům nedá nazvat (ještě silněji, ale z jiných důvodů se to projevuje při hodnocení Izraele). USA jsou kritizovány ze všech stran, ale když přijde řeč na to, kdo by vlastně náš kontinent a členské země NATO ochránil v případě konfliktu, tak jaksi automaticky očekáváme, že to bude právě Amerika. Otázkou je, jak dlouho to Američané budou ještě ochotni poslouchat.

Deník Právo se například ve svém pondělním vydání ptal na hypotetickou možnost (objevila se o posledním víkendu), že by USA posílily s ohledem na agresivní ruskou politiku v Pobaltí a ve východní Evropě svoji vojenskou přítomnost. Že to šéf poslaneckého klubu komunistů Pavel Kováčik považuje „za další důkaz křovácké politiky“ se dalo čekat. Komunisté nás ostatně zaprodali v únoru 1948, v srpnu 1968 a nevadí jim ani ruský agent-prezident Putin. Ovšem když šéf hnutí ANO Andrej Babiš či ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) „nevidí žádný důvod“ a „necítí žádnou hrozbu“ k možnému rozmístění amerických sil třeba i u nás, je to na pováženou.

Evropané včetně Čechů totiž nejsou sami vojensky schopni čelit jakékoli větší vojenské hrozbě. Nedáváme na obranu dost peněz, nemáme dostatečné vojenské kapacity a většinou ani nejsme ochotni za nic bojovat. Pokrytecky se spoléháme na to, že ta „zlá“ Amerika to za nás opět (jako v dobách první a druhé světové války) nějak vyřeší. Ta jistota ale představuje nebezpečnou bohorovnost, která se nemusí vyplatit.

V minulých dnech se i česká média rozepsala o reprezentativním průzkumu think tanku Pew Research Center, který ukázal, že obyvatelé některých členských zemí Severoatlantické aliance, by ostatním nepřispěchali na pomoc, kdyby Rusko vojensky napadlo třeba Pobaltí či Polsko. Situace byla zkoumána v 8 členských státech NATO a největší ochotu bránit spojence projevili  - Američané. Až 56 procent z nich řeklo ano, proti bylo 37 procent. Podobné je to u Kanaďanů, či Britů, a u Poláků byl tento poměr 48:34. Ovšem Španělé už byli zcela rozděleni a ve Francii, Itálii a v Německu většina lidí řekla, že by na pomoc napadenému spojenci nešla. Dokonce 58 procent Němců to odmítá a jen 38 procent by bylo pro. To připomíná doby dávno minulé a mělo by to být pro české politiky velkým varováním.

Jenže průzkum položil i další otázky. Jenda z nich zněla (ta už se tolik v českých médiích nerozebírala), zda si obyvatelé některých evropských zemí myslí, jestli by na pomoc (na rozdíl od nich) při vojenském napadení členského státu NATO přišla Amerika. A zde už odpovědi dokazují obrovskou evropskou licoměrnost. Zatímco část Evropy by na pomoc nešla, od USA se to čeká jaksi automaticky. Ale proč vlastně, když tolik Američany neustále za mnoho věcí kritizujeme?

Takže 70 procent Španělů očekává, že Spojené státy v případě konfliktu pomohou a nad 65 procent to bylo i v Německu, Francii, Itálii a Británii. Jen Poláci jsou v tomto případě daleko opatrnější. Z vlastní historie jsou dostatečně poučeni.

Shrnuto: Česko a velká část Evropy se údajně žádné hrozby nebojí a nic se v podstatě neděje. Ale kdyby, tak nás mají zachránit USA. Nebezpečná absurdita a hloupost tak opět na starém kontinentu vítězí.