Česká veřejnost je tradičně nakloněná všem, kteří jsou alternativní, nosí dredy, nepoužívají deodorant a bojují proti bohatým. Squatteři z pražské Cibulky, proti kterým zasáhla ve středu policie, zajisté vyvolají vlnu sympatií, přestože doslova plivou do tváře demokracie i elementární lidské slušnosti.
Usedlost Cibulka není v dobrém stavu, majitel ji proto dlouhá léta nechával v péči squatterů. Nyní ale zjistil, že mu jejich péče o objekt nevyhovuje, a řekl jim, ať vypadnou. Podotýkám — usedlost je jeho soukromým majetkem, chráněným ústavou. Argumenty squatterů, že se o usedlost špatně stará, jsou irelevantní — žádná partička aktivistů nesmí obsazovat cizí objekty dle své úvahy, i kdyby se oháněla svatým Pavlem. Squatteři neuposlechli, a tak majitel podal trestní oznámení, že už je tam nechce. Policie přijela squattery po právu vyhodit, dala jim dost času, aby odešli po dobrém, a celkově dvanáct anarchistů, kteří odmítli uposlechnout její výzvu, vyvedla násilím. Policisté tedy udělali přesně to, co má policie v demokratické zemi udělat, to, co jí nařizují zákony i zákon nejvyšší, ústava. Ti squatteři, kteří odmítli vypadnout po dobrém, spáchali každý dva přestupky. Neoprávněně a proti vůli majitele byli na cizím pozemku v cizí budově, což se nesmí, a neuposlechli výzvy policie, aby vypadli, což se taky nesmí.
Naše levicově poťapaná facebookovská obec se hromadně squatterů zastává, ale horší je, že nacházejí zastání u (mladých) papalášů. Matěj Stropnický se ublinkl v tiskovém prohlášení, z něhož cituji: „Majetkoprávní spory mezi občany by měly řešit soudy, nikoliv orgány činné v trestním řízení zásahem ve prospěch jedné strany. Dnešní policejní zásah na košířském squatu Cibulka byl smutným vyústěním dlouhodobého majetkoprávního sporu mezi nájemníky a majitelem nemovitosti a měl by ho řešit soud, nikoliv příslušníci Policie ČR zásahem ve prospěch jedné strany. V žádném případě nelze popírat vlastnická práva, nicméně podle mého názoru má každý vlastník nemovitosti vedle práv také povinnosti spojené s jejím vlastnictvím. Vlastník této nemovitosti více než jedno desetiletí s chátrajícím objektem nic nedělal, což vyvolávalo dojem, že čeká, až objekt zchátrá definitivně, a on tak po jeho demolici získá lukrativní parcely pro developerský či jiný obchodní projekt s ekonomickým výnosem.“
Takže pan Stropnický si myslí, že na základě nějakého dojmu může někdo začít užívat cizí majetek. Když vám někdo obsadí barák, tak ho nesmíte až do soudního rozhodnutí vyhodit.
Tleskám, pouštím si Internacionálu, hledám někam zapadlou kravatu Socialistického svazu mládeže a těším se, že mladá levice, z níž se stali mladí papaláši, brzo začne pořádat i spartakiádu.
