Kolem České televize to opět vře! Rád bych proto ve svém komentáři upozornil na několik zásadních aspektů, které, žel, v aktuální diskuzi nezaznívají. Musí být Česká televize skutečně placena ze speciálního koncesionářského poplatku? Opravdu musí vysílat na tolika kanálech? A nebylo by lepší a finančně výhodnější sloučit ČT a Český rozhlas?
ČT podle prezidenta Miloše Zemana neplní svoji veřejnoprávní funkci. A současně podpořil návrh, aby občané peníze určené na koncesionářské poplatky mohli věnovat na obecně prospěšné účely. Veřejnoprávní televize označila kritiku za bezprecedentní útok na svoji, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby. To ale nedává odpověď na otázky, jakou ČT chceme. Pokusme se o ně.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák v týdeníku Ekonom uvedl, že mimo jiné chce pro „Českou“ více peněz, než má dosud. Podle jeho představy by koncesionářský poplatek platili i diváci bez televizoru. „Nejjednodušší řešení je, aby se peníze vybíraly za každou domácnost.“ Další „přátelé ČT“ by rádi zvýšení dnešního poplatku, prý se již dlouho nezvedal.
Musí být ale ČT placena ze speciálního koncesionářského poplatku?
In media res: Jsem dlouhodobým odpůrcem zmíněných poplatků. Jsem zastáncem levnějšího a efektivnějšího modelu, aby veřejnoprávní TV (a rozhlas) byli placeni přímo (rovnou) z našich daní! A nikoliv za pomoci speciálního, procesně nákladného, koncesionářského poplatku. Tak jak k tomu například v roce 2010 přistoupilo sousední Polsko.
Vzpomeňme, že i český parlament před lety neúspěšně projednával návrh zákona na zrušení koncesionářských poplatků z dílny tehdejšího brněnského senátora Richarda Svobody. ČT by samozřejmě nezůstala bez finančních prostředků, výpadek se tehdy navrhoval nahradit odvodem části výnosů (asi 3 procenta) inkasa DPH na účet České televize a Českého rozhlasu.
Zaráží mě argumentace různých zastánců televizních poplatků, kteří neustále namítají, že by šlo o výrazný zásah do takzvané nezávislosti ČT.
Ohrožení nezávislosti se ale opravdu netřeba obávat. Je snad ohrožena nezávislost soudů, policie či veřejných škol, tím že jsou financovány ze státního rozpočtu? Proč bychom pak nezavedli zvláštní poplatek na správu soudů či na činnost ozbrojených složek? Čím je televize tak výjimečná, že si zaslouží zvláštní a velice drahý systém financování? Dodejme, že náklady na vybírání peněz rozhlasových a televizních poplatků jsou například ve srovnání s náklady na správu daní až trojnásobně vyšší!
V této souvislosti se mi jeví důležité připomenout, že polští poslanci schválili zrušení poplatků za veřejnoprávní rozhlas a televizi, náklady na jejich provoz platí již několik let ze státního rozpočtu. Jak jsem již naznačil výše, toto je správná cesta i pro Česko.
Nicméně, co je dle mého soudu ještě závažnější – většina lidí již necítí reálnou potřebu „veřejné služby“, kterou jim „Vaše-naše ČT“ za jejich peníze nabízí.
Položme si také jinou důležitou otázku, opravdu musí Česká televize vysílat na tolika kanálech?
Projdeme-li si program našich nyní pěti veřejnoprávních kanálů, tak narazíme na spoustu plevelných pořadů, které nemají s opravdovou veřejnoprávností pranic společného. Proč někomu brát peníze, pod pohrůžkou veřejného násilného donucení, když nebude chtít přispět na pořady typu StarDance díl první, druhý… šestý, seriál Okouzlení III (právě běží 52. díl popisující životní prohry a vítězství hrdinů kliniky Life) nebo ztřeštěný seriál Život na zámku? Anebo nebude chtít posílat peníze na veřejnoprávní perlu - Česká pokerová tour (možná kdyby brněnská legenda Matěj Hollan nesvedl svůj boj za zákaz automatů, tak by se vysílal i přebor v hraní VLT či VHP)? Pane řediteli, proč nemůže komisař Schimanski řešit své Místo činu na komerčních stanicích?
Proč se má ocitnout koncesionářův majetek v exekuci, když bude trvale odepírat zaplacení poplatku? Poplatku, ze kterého se platí například pořad Golf Minute Magazine, a obdobné pořady, které jsou jinde ve světě vysílány na komerčních kanálech. V krajním případě, pokud by občan bránil svůj exekuovaný majetek násilím, by mohl na místo „tancování hvězd“ sledovat tanec za mřížemi. Očividně by pro veřejnou službu, plně stačil jeden či maximálně dva opravdu veřejnoprávní kanály! Kanál(y) ve stylu dnešní ČT24 (či ČT Art). O nepotřebnosti pěti kanálů svědčí i četné reprízy, drtivé většiny pořadů.
Neříkám, že ČT nevysílá a neprodukuje též potřebné pořady, nicméně jasně zde platí méně je více.
Velice zajímavým experimentem by bylo zakódování veřejnoprávních kanálů, a následně tak skutečně objektivně zjistit, kolik občanů by si ji dobrovolně zaplatilo. Politici a členové top managmentu ČT by byli asi velmi překvapeni, jak málo občanů by kódovací poplatek skutečně uhradilo.
Dalším podnětem do diskuze je sloučení České televize a Českého rozhlasu.
Připomeňme si, že na Slovensku působí veřejnoprávní rozhlas a televize ze zákona dohromady, stejně jako například britská BBC, což by mohlo být užitečnou inspirací i pro české zákonodárce. Zejména z ekonomických důvodů je lepší mít jednu a ne dvě veřejnoprávní společnosti. Ale to je již námět na další komentář.
