I letmý pohled do evropských dějin ukazuje, že různé nepřijatelné situace se bohužel pravidelně opakují a že kontinent je zcela nepoučitelný. Dalším příkladem jsou dohody, údajně mírové, z běloruského Minsku, které mají řešit válku na Ukrajině. Jak kdysi napsal Milan Kundera, „evropské dějiny jsou nekonečným řetězem svinstev“. Vítězem je totiž zatím Vladimir Putin.
Minské dohody sice popisují, co se má v nejbližší době stát, aby zavládl na jihovýchodě Ukrajiny mír, ale není v nich ani jediné slovo o Krymu, který Rusko obsadilo a ukradlo Ukrajině před rokem. Ani slovo. Podobně nestoudně si v časech Adolfa Hitlera počínaly Francie a Británie, když v Mnichově zradily Československo a Sudety připadly Německu. Naivní, nezodpovědná a odporná představa, že by to mohlo zastavit nacistické řádění, se opakuje. Jen v hlavní roli je bývalý agent sovětské tajné služby, ruský prezident Vladimir Putin.
Respektovaný časopis The Economist proto přišel s trefnou obálkou, na které je Putin jako loutkař, který si „vodí“ na provázcích ostatní evropské politiky. Economist k tomu napsal: „Pro Putina jsou západní instituce a hodnoty daleko větší hrozbou než západní armády. Chce omezit rozšiřování západních hodnot a institucí. Chce je rozvrátit a opět ovládnout státy na periferii Ruska, kde chce prosadit svůj model vládnutí.“
A Západ u toho ruskému gosudarovi sekunduje. Konkrétně francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová. Jistě, slova o diplomatickém urovnání krize zní hezky, jak ale může někdo souhlasit s tím, že v 21. století a v Evropě někdo silou odtrhne kus území nějakého státu a my bezmocně přikyvujeme? S čím ještě budeme souhlasit? S tím, že nápisy v azbuce se brzy objeví nad Pražským hradem? Zatím je podle všeho přátelé Miloše Zemana a on samotný šíří jen uvnitř Hradu.
Výčet ruských výbojů je přitom v posledních dvaceti letech poměrně dlouhý: Čečensko, Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří, Krym, Doněcko, Luhansko. Kdo další? Kdy? A kde se zase domluví údajné příměří, které ve skutečnosti znamená kapitulaci?
Kritici namítnou, že všechny kyjevské vlády za poslední čtvrtstoletí byly skupiny podporované oligarchy, které rozkrádaly zemi a neprováděly nic k prospěchu lidu. To je pravda. Jenže Rusko nebude „nasyceno“ kousky Ukrajiny. Svůj vliv bude chtít ve svém bezprostředním okolí posilovat dál.
Celou situace dokresluje to, že dohody v Minsku nakonec nepodepsal ani ukrajinský prezident Porošenko, ani Putin, ani Merkelová, ani Hollande. Pouze jakési pofiderní figurky a dva vůdci ruskoukrajinských separatistů. Bomba!
Znamená to jediné - západní mocnosti nevěří tomu, že dohody budou trvale dodržovány a naplňovány. Soudruh Putin mohl spokojeně odjet na svoji daču.
Evropská civilizace má tak dnes v zádech nejenom nevyzpytatelné Rusko, ale i fanatiky z Islámského státu. A doma multikulturně pěstované džihádisty (proboha, chovejte se k nim vstříčně, pak vám snad hlavu uříznou až pozítří) a politiky, kteří věří slovům lhářů.
Sbohem, Evropo! Bylo nám s tebou (kdysi) fajn…
