Státní vyznamenání udělená za zásluhy při zvolení Miloše Zemana prezidentem, převzali přední prorežimní umělci. Pojďme se ale podívat, jak vypadají!
Axiomem této úvahy budiž, že každý režim má své prorežimní umělce. Adolf Hitler měl Leni Riefenstahlovou, Lenin Vladimíra Majakovského. Vizuální úroveň dnešních prorežimních umělců však svědčí o úpadku doby.
Miloš Zeman (či jeho kancelář) střízlivě a objektivně zhodnotili, který z umělců vlezl panu prezidentovi v předvolební kampani nejhlouběji do řiti, a popravdě vybral pány Renče a Sedláčka alias Tepláčka. Pan Renč pracoval v rámci běžného provozu své filmařské činnosti, natočil pro pana prezidenta reklamní klip jako třeba na nějakou lihovinu, jejíž výrobce si to u něj objedná, a pan Tepláček stvořil o panu prezidentovi felační dokumentární velkofilm.
Byli tedy po zásluze oceněni, dostali státní vyznamenání, neboť stát je Miloš, a stali se oficiálně deklarovanými prorežimními umělci. A to je strašlivá zpráva nejen pro módní policistku Františku z Blesku, ale i pro celou pražskou intelektuální kavárnu.
Představme si přední prorežimní umělce v historii. V čele majestátní Majakovskij. Bouřlivák, osobnost, uhrančivý charismatik. Za ním Leni, lepá árijská děva sportovní postavy ztělesňující ideál nordické krásy. Za nimi Miroslav Florian, dvoumetrový komunistický básník osmdesátých let. A za nima Tepláček s Renčem. Tepláček se potí v tepláčkách a s břichem, a Renč má košili s dvojitým límečkem jak kadeřavou kapustu. Potkat ho na ulici, myslím si, že je to bývalý pouliční směnárník, co si zrovna zaparkoval kolotoč.
Prostě - s totálním estetickým úpadkem prezidentské funkce, kterou nastolil lalok Miloše Zemana, se snoubí estetický kolaps prorežimních uměleckých elit. Ale popravdě řečeno - je to celé v souladu. Je-li reprezentantem národa Miloš Zeman, jsou reprezentanty národních umělců Renč s Tepláčkem právem.
