Česká diplomacie má někdy podivné nápady. Zatímco vláda přes ministra Andreje Babiše bombarduje občany s tím, že je potřeba šetřit, v Černínském paláci se zrodil plán, jak zřídit zpravodajskou televizní stanici, která by vysílala v ruštině na Ukrajinu. Informaci přinesly Lidové noviny. Dobrý nápad to není. A nejen kvůli tomu, že by stál minimálně stamiliony korun ročně.
První náměstek ministra zahraničních věcí Petr Drulák, který stále více připomíná zdivočelého komunistu, k tomu LN řekl: „Pokud mají být Ukrajina a další státy v postsovětském prostoru stabilní, musejí mít sebevědomé a dobře informované občany. To zase vyžaduje stabilní a svobodná média. Zejména televize je důležitá.“ To pan Drulák skutečně nemá co jiného na práci?
Ukrajina bude stabilní, pokud se vlády v Kyjevě a Moskvě domluví a pokud Ukrajinci najdou vhodný model soužití s rusky mluvícími krajany na východě své země. Žádná média to nezařídí. Jistě, ruská propaganda je velmi silná, ale že by právě Česko a další státy EU měly šířit také propagandu, jen z druhé strany, je bláznivý nápad. Existuje pro to velmi vážný důvod: Neumíme to!
Naše diplomacie ale už předložila podle LN svůj nápad na podobnou zpravodajskou televizi ostatním zemím visegrádské čtyřky. Náměstek Drulák uvažuje i o tom, kde sehnat na televizní stanici peníze, protože provoz bude stát minimálně stamiliony korun ročně. Podle něj prý mohou být požádány o spolupráci další evropské země a pak by se to mohlo platit z evropského rozpočtu. V době kdy se Evropa otřásá vysokou nezaměstnaností, chce někdo dávat peníze na rusky hovořící televizi na Ukrajině. To chce Drulák dál snižovat už tak mizernou účast v eurovolbách?
Zásadním problémem Evropské unie a České republiky přitom je, že v případě ukrajinské krize se rozhodně postavila na stranu revolucionářů z Majdanu, ale nikdo nebral v potaz možné důsledky krvavé revoluce. Ano, bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč byl zkorumpovaný zloduch, ale v mnoha věcech se v ničem nelišil od některých jiných ukrajinských politiků, kteří jsou považováni za „demokraty“. Ostatně vývoj posledních týdnů tomu odpovídá.
Česká diplomacie se stále více vtírá do přízně Číny a vlezlost avizuje i směrem ke Kubě. V případě Ukrajiny se ale cítíme nesmyslně silní. Zřejmě jen do doby, než to Vladimir Putin vysvětlí Miloši Zemanovi.
