Šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola chce vyvolat debatu o tom, jestli by den ukřižování Ježíše Krista – Velký pátek, neměl být státním svátkem a dnem volna. Mihola připouští i širší diskusi o případné revizi svátků, kterých je nyní v českém kalendáři třináct.
Velký pátek by jako svátek rádi viděli například Martin Komárek (ANO), Marek Benda (ODS) a místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. „Velký pátek je v tradici naší západní kultury mimořádné významný pro křesťany. A abych nebyl jen ideologický, myslím, že si zasloužíme více svátků. A ateisté to ocení také, protože Velikonoce se o jeden den prodlouží a dá se jet na krásný víkend na chatu. Takže budou spokojeni všichni,“ řekl Komárek.
Senátorská předloha předpokládá, že řetězce by musely mít o sedmi státních svátcích zavřeno a o Štědrém dnu by mohly fungovat jen do poledne. Senát ji už jednou do Sněmovny poslal, poslanci ji ale nestihli v minulém období projednat. Mihola v této souvislosti zmínil možnost širšího omezení otevírací doby řetězců, a to o nedělích. Velký pátek je svátečním dnem například v Německu a na Slovensku, zejména ale v katolických zemích na jihu Evropy.
V čem je problém? V podstatě jen dva. Jednak jsme sekulární stát, jednak den volna navíc znamená jakousi ekonomickou zátěž. Fakt je, že jak jde o den volna, pochopili by jeho příjemnost i zavilí ateisté. Pokud by jim tedy někdo kvůli křesťanství nezavřel na den obchody a nezakázal diskošky. Jinak by určitě lidovým referendem prošel i návrh dne volna i na dalajlámovy narozeniny a den železničářů.
Má se ale stát dávat dohromady s církevním svátkem? (Protože církevní je, co si budeme povídat, jiné křesťanství než církevní není.) Máme tu buddhistické Vietnamce a pravoslavné Rusy a Ukrajince a bude jich časem víc. České ateisty a židy a muslimy. K církvím se u nás hlásí asi čtrnáct procent lidí a na nedělní bohoslužby chodí asi čtyři procenta populace. Takže je tu rozpor. Časem by si o nějaký svátek mohl říct každý. Nebo že se naopak mají zrušit Vánoce, protože to uráží něčí svobodomyslnost a multikulturalitu.
Tohle nerozhodneme
Na druhou stranu máme jako státní svátek i Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Velký pátek je součástí západní kultury a je z hlediska historie jistě důležitější než první leden, kdy se hlavně vyspává po nekulturním řádění o silvestrovské noci.
Pokud jde o ekonomiku, je otázka, nakolik zvýšení počtu volných dnů o jedno procento zasáhne drtivě českou ekonomiku, která trpí zřejmě více jinými problémy, než jsou svátky. Možná by odpočívající obyvatelstvo zase posílilo sektor cestovního ruchu (co na to Okamura?) a protože lidé sotva budou držet přísný půst, také pohostinství by si přišlo na své. Prostě tohle se dá rozhodnout jen teologicky. Z tohoto hlediska by bylo logičtější, aby Velký pátek svátkem nebyl. Je to připomínka smrti Ježíše zvaného Kristus. Je jedno (z hlediska státu), jestli tomu někdo věří, nebo nevěří.
Smrt je smrt, ať už nějaký Ježíš byl, nebo nebyl. Já věřím, že byl, ale na pár řádcích to nikomu nedokážu.
A z hlediska teologie Ježíš na Velký pátek pracoval na spasení lidí, logičtější by tedy spíše bylo více ten den pracovat pro bližní. Pokud návrh na nový svátek projde, lze důvody z kulturního a duchovního hlediska pochopit. Protože je ale křesťanství už v naší společnosti menšinové, nelze používat sekulární stát jako nástroj šíření křesťanských symbolů.
Spíše záleží na církvích, jak povědomí o své víře dokáží dostat do veřejného povědomí. Ve skutečnosti by se ateistický chlad Česka mohl stát docela dobrým katalyzátorem. Ježíš taky ne Velký pátek neříkal, že si na něj všichni dovolují, je tam na kříži moc hřebíků a nemá volno.
