Prezident republiky včera jmenoval vládu Andreje Babiše, v jejímž čele stojí Bohuslav Sobotka. Bude to kabinet plný napětí a protikladných zájmů, který však v té či oné konstelaci vydrží celé čtyři roky – pokud vydrží Andrej Babiš. Z jakých stran a zájmů se skládá nová exekutiva?
ČSSD
V sociální demokracii je už pár hodin po vzniku kabinetu cítit silné rozčarování. To, co se zdálo jako maximálně možný kompromis (opuštění ministerstev financí a pro místní rozvoje, jež budou v následujícím období rozhodovat o tzv. evropských penězích), se ukazuje jako jeden na cestě mnoha dalších kompromisů. Pobouření především vzbudilo, jak Andrej Babiš začal odstřelovat potenciální náměstky, které chtěl Bohuslav Sobotka umístit na ministerstva pod kontrolou ANO.
Babiš na něj osobně nejdříve zaútočil na svém blogu na iDnes, přičemž podobná razance by v minulosti stačila na jednání o vypovězení koaliční smlouvy. Sobotka nereagoval a chtěl to mít co nejdříve za sebou. Během víkendu však netušil, že to hlavní bude mít teprve před sebou.
Začátkem týdne totiž Babiš brutálně napadl Petra Hulinského jako potenciálního náměstka v resortu školství se specializací na sport, jejž takto Sobotka už veřejnosti představil. Vyčetl mu celou jeho politickou minulost a fakticky ho tím vetoval. Dodejme, že Hulinský měl nastoupit na ministerstvo pod kontrolou ČSSD, takže v tu chvíli se Babiš začal chovat jako faktický premiér České republiky.
Se stejnou vehemencí zaútočil také na snad největšího Sobotkova spojence – Karla Březinu, který se měl stát náměstkem na dopravě, jíž se jako komunální politik léta zabýval. I tady ho Babiš odmítl a na rozloučenou se mu od něj dostalo několika štiplavých charakteristik. Když se Březina obrátil na Sobotku s důraznou žádostí, že ho musí mediálně bránit, přemlouval ho dnešní český premiér, aby své výtky vůči Babišovi spolkl – alespoň do té doby, dokud nebude vytvořena nová vláda.
Sobotkova strategie nejdřív vládu, jakoukoli vládu, a teprve potom všechno ostatní je sice pochopitelná, ale pro ČSSD zničující. Implicitně totiž vychází z nepsané „vedoucí úlohy“ Andreje Babiše v politickém systému České republiky. Jestliže se Sobotka říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny zbavil destruktivního vlivu prezidenta Zemana, zdá se, že žene ČSSD do nejasných her světa Andreje Babiše. Světa, jenž ctí jedině sílu a síle také jako jediné rozumí.
ANO
Druhý, neoficiální premiér České republiky, toho času ministr financí Andrej Babiš, nebuduje jenom svou vládu uvnitř vlády a svou parlamentní většinu společně s KSČM a okamurovci na půdě Poslanecké sněmovny. Babiš se dal do budování nové politické civilizace.
Způsob, jímž mu lobbisté před komunálními volbami vyzobávají všude po republice politiky ze všech myslitelných i nemyslitelných stran, je pozoruhodná. Připomíná to šéfa fotbalového Realu Madrid, který chtěl v éře tzv. galaktikos stvořit tým ze samých hvězd a neváhal do toho investovat „galaktické“ částky. Svět byl zpočátku nadšený, ale Real v tomto období nic podstatného nevyhrál.
To může být i případ Babiše, jenž lepí novou politickou civilizaci z příliš odlišných hráčů (od disidentů typu Marvanové přes excentrického umělce Franze až po tvrdé bolševiky z prostředí bývalých JZD a samozřejmě zaměstnance svých firem). Tihle lidé se po čase ve svých funkcích rozkoukají a budou se snažit politicky artikulovat a dávat ANO svou tvář. Pak se ukáže, že Babiš skutečně vytvořil nové Občanské fórum, které se nakonec rozdělí, a to s určitostí přírodního zákona.
S tím nic neudělají ani všichni ti krásní muži a dívky z marketingu, kteří mu před říjnovými volbami vytvořili image spasitele s. r. o.
KDU–ČSL
Lidovci – nešťastná strana intenzívně pracující na svém skutečném zániku. Její vládní politici brzy poznají, co znamená dostat se do politických kleští. Tato formace nebude hrát ve vládní koalici nějakou zvláštní roli, jíž by jí dávala hlubší zdůvodnění účasti ve vládě. Pokud pochopitelně nepočítáme pokus politicky pokrýt převody majetku ze státu na církve.
V době vyjednávání o vládě projevili lidovci jediný silný zájem získat ministerstvo zemědělství, což iniciovala moravská skupina v čele se senátorem Čunkem a exhejtmanem Juránkem, kteří jsou faktickými rádci lidsky sympatického, ale hodně nezkušeného ministra Mariana Jurečka.
Tak trochu vyděračský způsob, jímž ministerstvo získali, ovšem nebude nikdy zapomenut ze strany lobby kádrů z bývalých JZD, kteří stojí za hnutím ANO. Právě tito lidé budou dělat všechno možné i nemožné, aby získali zemědělství pod kontrolu, protože už si předplatili vstupenky a dnes odmítají jít na jiný film. I z toho důvodu lze usuzovat, že KDU–ČSL bude v nezáviděníhodné pozici. Buďto se podřídí, anebo budou zahájeny likvidační práce na jejím podřízení.
K této hře má totiž Babiš v Poslanecké sněmovně v záloze ještě komunisty a Okamuru. Jak sociální demokracie, tak lidovci záhy zjistí, že hlavní politický střet se nebude odehrávat mezi vládou a slaboučkou opozicí, ale tradičními stranami a babišovskou civilizací.
