V Poslanecké sněmovně se odehrála debata, jejíž výsledek má zásadní vliv na charakter státu a na politickou kulturu v zemi.
Bohužel, české noviny ve svém zpravodajství tuto věc téměř nezaznamenaly. Poslanci splnili podmínku prezidenta Miloše Zemana, který sdělil, že nebude vyžadovat od Andreje Babiše lustrační osvědčení, když parlament přijme v prvním čtení služební zákon. Takže kvůli jednomu politikovi, který má problém se svojí činností z doby komunistického režimu, český parlament přijímá nehotový a krajně sporný zákon. Všichni věděli, že jde jen o to, jak pustit jednoho pravděpodobného estébáka do vlády. Inu, kdo je pánem nad minulostí, je nyní i pánem nad naší přítomností.
Nelze se proto snad ani moc zlobit na KSČM. Komunisté se prostě estébáků vždy zastávali a vždy chtěli lustrační zákon zrušit. Nelze se také divit poslancům hnutí ANO. Oni prostě potřebují dostat svého šéfa na post ministra financí. Opravdu odporné je ale chování sociálních demokratů a snad ještě více poslanců KDU-ČSL. Ti totiž dobře vědí, co dělají, jaké hodnoty poškozují, ale i přesto to činí. Příkladem naprostého morálního úpadku je třeba sdělení nastupujícího ministra zemědělství Mariána Jurečky, že se v novele zákona vůbec o žádných lustracích nemluví. Zároveň však své svědomí chlácholí na svém Facebooku touto absurdní úvahou: „Při debatě okolo estébáctví Andreje Babiše a jeho účasti ve vládě si docela často vybavuji slova papeže Františka, kdo jsem já abych jej soudil.“
Papež tuto větu řekl o homosexuálech činných v církvi. Nemluvil tedy o donašečích či přisluhovačích diktatury. Je to odezva Ježíšovy věty: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni“. Ta věta je myšlena jako výzva ke zdrženlivosti při posuzování slabostí či odlišností našich bližních. Rozhodně ale není výzvou k morálnímu relativismu. Takové rádoby papežské moudro by si jinak mohl pan Jurečka aplikovat na každou další lumpárnu, které se osobně zúčastní.
Petr Fiala vyzval poslance, aby si upřímně odpověděli na otázku, proč se sešli a co je skutečným smyslem jejich jednání. A vyjádřil to pak zcela přesně.
Petr Fiala (ODS): „Když si na tu otázku, kterou jsem položil, odpovíte po pravdě, tak zjistíte, že jediný důvod, proč se tu dnes scházíme, je zákon, který má umožnit, aby se pan kolega Babiš stal členem vlády.
Dámy a pánové, když to uděláme, tak jenom dále poškodíme politickou kulturu v této zemi a pravidla parlamentní demokracie, o kterých bychom měli být všichni přesvědčeni a která bychom měli všichni dodržovat.
Protože někteří z vás, kdybych vám to říkal jako politolog, byste řekli, že tomu nerozumíte, a obávám se, že u některých by to mohla být i pravda, tak vám to řeknu na úplně jednoduchém příkladu. Kdybychom chtěli, aby nás vozil řidič, který v důsledku nějakého přestupku přišel o řidičské oprávnění, tak bychom opravdu udělali to, že bychom změnili zákon? Nebo bychom ho radši neměnili a dali tam jiného řidiče? To není absurdní příklad. To je přesně tento případ. Nemůžeme dělat zákony proto, že nevyhovují jednomu člověku.
A abyste mi dobře rozuměli. Jeden můj kolega z vlády říkával velmi často, že je vstřícnost sama. Ne všichni mu to věřili, protože to byl shodou okolností ministr financí. Ale já jsem dnes skutečně vstřícnost sama a mám velké porozumění pro hnutí ANO, které jako další firma pana Babiše chce prosadit svého šéfa do vlády. Tomu rozumím. Ale čemu nerozumím, je, že na tuto hru přistupují ostatní demokratické strany. A chci vás upozornit, jak zástupce sociální demokracie, tak KDU-ČSL, že ta odpovědnost nakonec nebude na panu Babišovi, ale bude na vás a největší odpovědnost bude na panu premiérovi Sobotkovi. To , co teď děláme nebo co chcete udělat, je pokřivení politické kultury v této zemi.
A ještě vám řeknu jednu věc. Před volbami jste se všichni oháněli, a nejvíce hnutí ANO, jak nebudete jako politici. První, co děláte, je, že vytváříte privilegium pro politickou třídu. Ministr nebude muset mít lustrační osvědčení, ale ředitelé pod ním ano. Správné je, aby lustrační osvědčeni měli všichni a aby se politici netěšili tomuto privilegiu, které chcete zavést.
Znovu vyzývám demokratické politické strany, aby si rozmyslely, jestli tento krok udělají, jestli chtějí skutečně tímto způsobem negovat minulost, jestli chtějí měnit zákony proto, že nevyhovují jednomu člověku, a jestli chtějí takto poškozovat demokratickou politickou kulturu.“
Jednání o vstupu Andreje Babiše do vlády ukázalo názorně, kdo je kdo. Pravda je tu bohužel jen jednou ze sil. Je potřeba podporovat každého, kdo má vůli a odvahu ji vyslovit.
