Studie Jacka E. Jamese z Univerzity v Reykjavíku zcela nezpochybnitelně dokazuje destruktivní vliv kofeinu na organismus. V zájmu zachování veřejného zdraví navrhuji zákaz volného obchodování se vším, co kofein obsahuje.
Celé znění studie si můžete přečíst zde.
Kofein je jednou z nejnebezpečnějších a nejzávislejších drog na světě, přesto má z nesmyslných kulturně-historických důvodů u nás výsadní postavení a je v běžné distribuci. Přitom už v roce 1911 byla díky jeho nebezpečnosti ve Spojených státech zabavena zásoba sirupů Coca-Coly, protože kofein byl správně a regulérně považován za hrozbu. Společnost, vyrábějící populární nápoj, následně souhlasila se snížením obsahu v koncentrátu, z níž se Coca-Cola vyráběla.
Dnes je situace daleko horší než před sto lety. Nejenže obsah kofeinu nikdo nereguluje, naopak – populární energy drinky mají v sobě tolik kofeinu, že by to při nevhodně zvolené aplikaci porazilo i slona. Vysoké dávky oblíbené drogy přitom extrémně stimulují centrální nervový systém a kardiovaskulární oběh, což může velice lehce vyvolat srdeční arytmii nebo způsobit záchvat. V jedné láhvi energy drinku může být až 500 mg kofeinu – přitom v jednom šálku kávy je to průměrně 100 mg a v jedné cole pak okolo 50 mg. Smrtelná dávka kofeinu je přitom 10 gramů – pro perfektně zdravého člověka. Pokud máte problémy, stačí vám k cestě na onen svět daleko méně.
Situace je už neudržitelná. Zaspaly snad úřady? Nebo je jedno, že se všude kolem nás konzumuje jedovatá látka bez jakéhokoliv omezení? Veřejnost je citlivá na všechno, co může ohrozit zdraví člověka. U šálku kávy, který je konzumován v soukromí a pokud možno mimo dosah dětí, je možno ještě hovořit o určité míře tolerance – máme přece svobodu, že? Většina energy drinků je však výrobci cílena přímo na mladou generaci, a tady už začíná opravdu reálný problém. Nebo chceme, aby naše děti do sebe hrnuly jednu dávku jedu za druhou? Nezodpovědnost firem, které nikotinové bomby distribuují, je donebevolající. Pokud se nedokážou zregulovat samy, je potřeba před jejich ničivými produkty veřejnost, zejména tu mladou (budoucnost národa!), chránit.
Samostatnou kapitolou je pak konzumace kávy ve veřejných prostorách. Nejen že nezodpovědní pijáci dávají příklad všem okolo, ale také všechny kolem sebe ohrožují. Sekundární konzumace kofeinu v kavárnách je téměř nevyhnutelná – aromatické látky z kouřících šálků unikají do okolí a návštěvníci barů před nimi nemají úniku. Jak k tomu přijdou ti, kteří nejsou ochotni likvidovat své dýchací ústrojí? Prvním a nezbytným krokem musí být zákaz konzumace kávy ve veřejných prostorách. Opravdu nechci, aby mi v mém oblíbeném baru někdo otravoval vzduch a vystavoval mě ne nutnému zdravotnímu riziku.
Pijáci kávy prostě nemohou být tak bezohlední, aby toto nechápali. Žádné dobrovolné rozhodnutí majitele neplatí – bar je veřejný prostor. Proč já bych měl z hospody odcházet, když si pijáci odporné břečky mohou vypít svůj kalich hořkosti venku na ulici? Kulturní tradice prostě nemůže být důvodem k narušování práva jednotlivce na prostor neznečištěný dýmem z kávy. Státní úřady také nemůžou říct „zakázali jsme nikotin, ale kofein povolíme.“ V ochraně zdraví více než v čem jiném je zapotřebí důslednost. Jinak se nikam nepohneme a dále budeme terorizováni konzumenty návykových látek – ano, kofein sám o sobě vyvolává velmi silnou závislost, i když se o tom nemluví.
A takhle je to u nás se vším. Dobrovolně likvidujeme sami sebe i své spoluobčany, a nikdo proti tomu nic nedělá. Nefunkční státní struktury by měly zasáhnout, a kofein u nás důsledně zakázat. Rozhodnutí by mělo přijít z Bruselu – jsme součástí evropského prostoru, a měli bychom všichni sdílet stejné hodnoty. Když se neumíme ochránit sami, musí to udělat někdo za nás. Padni komu padni. A příště si posvítíme třeba na vepřové sádlo a čokoládu.
