Došlo k tomu celkem náhodou. Projížděl jsem na webu program České televize, protože jsem hledal něco aspoň trochu koukatelného – samozřejmě kromě 3+1 s Miroslavem Donutilem. A najednou jsem se při pohledu především na hlavní veřejnoprávní kanál ČT 1 zděsil: jako bych se programově vrátil do dětství, tedy do krásných normalizačních let.
Posuďte sami. V pondělí starý Silvestrovský koktejl a Jsou hvězdy, které nehasnou, tedy fláky ze sedmdesátých let s nejhorším TV zločincem Vladimírem Hronem. V úterý Proč bychom se nebavili, když nám Pánbůh archív dal, Rozpaky kuchaře Svatopluka včetně diváckého zhasínání a rozsvěcení v paneláku a samozřejmě Jsou hvězdy, které nehasnou. Středa normalizační seriál Zkoušky z dospělosti a Jsou hvězdy, které nehasnou. Ve čtvrtek Jsou hvězdy, které nehasnou. V pátek Jsou hvězdy, které nehasnou a Proč bychom se nebavili, když nám Pánbůh archiv dal. Sobota stará dobrá Nemocnice na kraji města a v neděli Rozpaky kuchaře Svatopluka.
Už chybí jen Gottwald s Jiřím Štěpničkou!
Řekněte mi, co se po nástupu ředitele Petra Dvořáka na Kavčích horách stalo? Je to totiž ironie: někteří mí kamarádi, včetně generace mladých polistopadových filmařů, Dvořáka a priori chválili jako člověka nezatíženého starým bolševickým duchem., vznášejícím se dodnes nad všemi budovami České televize, WC nevyjímaje. A nyní, krátce po jeho nástupu, jako by program nejen hlavního veřejnoprávního kanálu řídil tajemník KSČ! Nebo šéf KSČM Vojtěch Filip, což je vlastně to samé.
Největší legraci ovšem nabízí bryskní pohled do Dvořákova někdejšího veřejnoprávního kandidátského projektu, s nímž nakonec vyhrál. Mimo jiné v něm slibuje: prostor „pro rozvíjení a inovaci uměleckých a kulturních hodnot“, prostor „pro kultivaci vkusu diváků a hledání shody v základních společenských postojích“. Má tohle fakt být kuchař Svatopluk či Zkoušky z dospělosti?
Co si jejich sledováním asi tak kultivujeme a na čem se společensky shodujeme? Na sentimentu ke komunistické době, kdy pivo stálo tři koruny? Na tom sentimentu, který jsme prokázali v loňských krajských volbách? Jestli ano, měli jsme šéfem ČT skutečně udělat Vojtěcha Filipa. Ostatně že televizi umí, dokazuje v každé TV debatě, kam ho na Kavčích horách pořád tak rádi zvou.
Ano, částečně bych recyklaci předlistopadového braku ještě pochopil. Česká televize je tzv. nás všech, něco jako veřejná holka. Patří tedy i starším lidem a komunistům, i když ti by si v rámci společenské hygieny měli nejradši financovat svůj vlastní TV kanál. Neumějí-li si však tito lidé představit ani konec svého života bez doktora Štrosmajera, který nakonec taky umře, dopřejme jim ho.
Problém je, že Česká televize není už delší dobu schopná vyprodukovat téměř nic, coby „kultivovalo“ i vkus nás, kdo ještě nemusíme s Markem Vašutem jíst prášky na prostatu a při večeři s partnerkou udržíme moč. Téměř jedinou kultivací od ČT, aspoň v případě filmů, zůstávají ty zahraniční – ať už v rámci režisérského pásma Velikáni filmu, nebo jeho herecké obdoby Chodníky slávy. A podobně to platí i ohledně seriálů.
To je však zločinně málo! Má-li tohle fakt být maximum, co na Kavčích horách - přinejmenším v případě ČT 1 - dokážou, měli by se spíš zaměřit na kultivaci vkusu a společenskou shodu tím, že ČT 1 zprivatizujeme. Nebo prostě jen vypneme, pokud ji nikdo nebude chtít. Ostatně Majora Zemana i další normalizační perly umí úplně stejně komerční televize, jak víme. Jen za to od nás na rozdíl od ČT nechtějí peníze, a to dokonce dvakrát.
