Když jde o majetek církví, dolehne na některé poslance jakýsi psychický blok a začínají blouznit. Především jde o zákonodárce levice, kteří by udělali lépe, kdyby se neztrapňovali a nechali si aspoň projevy psát od někoho, kdo dovede historii falšovat méně.
Tak tento týden ve Sněmovně například známý myslitel sociální demokracie Lubomír Zaorálek pravil: "Po Bílé hoře a třicetileté válce musela celá řada lidí v čele s Komenským kvůli katolické církvi odejít." Odejít museli, to je pravda. Poslanec Zaorálek jen nedodává, že odejít museli – politicky viděno – kvůli zcela zpackanému povstání. Kdyby ho udělali o něco později, měli šanci být na straně vítězů. Faktem také je, že kdyby Komenský a jeho druzi vyhráli před Bílou horou – nebo po ní – byli bychom tu všichni protestanti a mluvili bychom německy a pan Zaorálek by se jmenoval třeba nějak jako Pflüger.
Zaorákovi také nevadí, že výrokem Ústavního soudu dostala socdem Lidový dům, ale že mají církevní subjekty podle výroku toho samého Ústavního soudu dostat aspoň část svého majetku zpět, to ignoruje. Je potřeba mít před podzimními volbami potřebnou munici, aby bylo možno pracujícímu i nepracujícímu lidu předvést ten pravý rudooranžový ohňostroj.
Bývalý šéf komunistů Grebeníček se zase odvolával na Husa a Masaryka a kritizoval hrabivost prelátů. Je pikantní, když si představitel strany, která byla největším zlodějem v dějinách naší země, komunista od roku 1975 a syn estébáckého vyšetřovatele z 50. let troufne mluvit o hrabivosti.
Nejde ale jen o populismus, jde o lhaní. Třeba když opoziční politici tvrdí, že není jasné, co všechno se bude vracet a chtějí výčtový zákon. To je pochopitelně jen zdržovací taktika, protože by se hledaly a sčítaly tisíce položek, což by trvalo věky a je to navíc zbytečné. Církve budou žádat to, co je jako jejich někdejší majetek zaznamenáno a nic jiného nedostanou. I tak se jim vrátí asi 20 procent toho, co kdysi měly. Finanční odškodné je dáno dohodou a je to ze strany církví spíše ústupek, protože komunistický stát jim ukradl prokazatelně více a demokratický stát nebyl dvacet let schopen situaci vyřešit.
Navíc pokud se restituce neprovedou, bude dál platit komunistický zákon z roku 1949 a občané budou platit jeden a půl miliardy korun ročně na církve až do skonání světa a tak za třicet let celá věc přišla dráž, než by se stalo i v případě, že by prošla restituční dohoda z dob Topolánkovy vlády. To ale Zaorálek a Grebeníček lidu tají.
Možná by stálo za to, objednat opozici nějaký historický kurs, abychom pořád neztráceli čas omíláním vizí převzatých z filmů pana režiséra Vávry. Ale on ten problém není jen v neznalosti, je ve zlé vůli a ve vůli k moci. Já už korýtko mám a budu si ho držet, i kdybych měl lhát, až se mi od pusy práší.
Jan Jandourek
Autor je redaktor Mladé fronty DNES
