Nikdo se jim nemůže divit. Západně od našich hranic si vydělají, stejně jako jiné profese, mnohem víc. Například v sousedním Německu, které je nám – kromě nošení lederhosen i mimo SM salon – mentálně až nebezpečně blízko, dostane čerstvý absolvent lékařské fakulty v přepočtu 90 000 korun měsíčně, zatímco u nás si i zkušení lékaři v průměru přijdou na 60 000 korun. Část rozdílu sice umáznou jisté vyšší životní náklady, pořád se ale jedná o krok do lepšího.
Problém je, proč bychom měli my, chudáci daňoví poplatníci, co stále platíme daně v Česku, platit těmto lidem - a samozřejmě nejenom budoucím lékařům – nákladné vzdělání, když ho nakonec uplatňují někde jinde? Ostatně právě to byl jeden z nedávných argumentů zástupců vysokých škol proti zavedení školného: vysoké školy podle nich nemají sloužit studentům, ale státu. Takže jejich studium má platit stát, tedy my.
Ano, jde o perverzní komunistické myšlení, jež automaticky předpokládá, že absolventi vysokých škol zůstanou do konce života doma, protože stejně nedostanou devízový příslib nebo něco na ten způsob. No a co? Komunisticky stále myslí většina téhle země: všimněte si, že když lidé mluví o státu, často vážně věří, že stát produkuje i něco jiného než korupci!
Spíš jde o to, že skutečnost, kdy absolventi vysokých škol (u lékařů pětina) logicky odcházejí za lepším do ciziny, staví tento argument zcela na hlavu: žádný stát nemá zájem na přípravě nákladně kvalifikovaných odborníků pro jiné státy. Snad jen islámští teroristé, jenže ti si vystačí se starým mobilem, bombovým pásem a hlavou plnou Alláha.
Chytré státy samozřejmě chtějí vzdělané lidi, a dnes, v době globalizované soutěže o mozky, víc než kdy jindy. Jenže vzdělání je současně i zboží: tedy prostředek k lepšímu životu a branou do světa, jak poslední dobou vidíme.
Chytré státy se proto vzdělání snaží umožnit – i formou přístupného školného či stipendii pro chudší - co nejvíce lidem, což ovšem neznamená, že za něj mají plně taky platit. Nebo snad jen v případě, budou-li i mě čeští lékaři pracující v Německu posílat každý měsíc pár eur na přilepšenou. Nebo vlastně radši korun.
