Puč v Praze? Šachy se mají hrát na šachovnici, ne ve Žlutých lázních

V politice v Česku se málokdy stane něco opravdu zajímavého. Není sledem vzrušujících událostí, ale spíš duchamorných kauz, v kterých figurují ti samí okoukaní politici. A i když se objeví někdo nový (jako třeba Babiš), brzy zjistíme, že přináší jen starý populismus v novém balení.

 

V politice v Česku se málokdy stane něco opravdu zajímavého. Není sledem vzrušujících událostí, ale spíš duchamorných kauz, v kterých figurují ti samí okoukaní politici. A i když se objeví někdo nový (jako třeba Babiš), brzy zjistíme, že přináší jen starý populismus v novém balení.
Z tohoto pohledu je pražský puč části ODS, vedený primátorem Bohuslavem Svobodou, osvěžujícím a vzrušujícím příběhem. Rozpad velké koalice v pondělí ještě nasvědčoval tomu, že budeme svědky jen dalšího přerozdělení moci, při kterém se vymění loutky (tedy především primátor), ale loutkoherci zůstanou (vlivní podnikatelé s vazbami na politiky, nazývaní kmotři).
Ale to se nestalo. Místo toho se Svoboda za zády většiny spolustraníků domluvil s opoziční TOP09 na vytvoření nové, pravicové koalice. Pro ni získal podporu premiéra Nečase a veřejnosti ji předložil již jako hotovou věc. Podpisy pod novou koaliční smlouvu tak nakonec museli připojit i ti, kteří se primátora chtěli zbavit.
Komentátoři to vesměs hodnotí jako mistrovský tah, kterým gynekolog Svoboda přestal být "známou tváří" a stal se "politickým hráčem". A to zjevně s talentem k mocenským hrám. Je to návrat k nejlepší tradici politických majstrštyků, které v minulosti umělo předvést jen pár politiků, například Zeman, Kalousek či samozřejmě Klaus. Byť zrovna ten prohlásil, že bychom se na Svobodu za jeho magistrátní převrat měli "mračit".
K tomu ovšem není důvod. Praha se na magistrátu dočká vedení, které bude mnohem lépe odpovídat výsledkům voleb. Ale ještě důležitější je, že utrpěla pověst o všemocných kmotrech, kteří z podniků pochybné pověsti ovládají vše, na co si vzpomenou. To kazilo vzduch v Praze víc než všechny teplárny a spalovny dohromady.
Politika mívá idealistické cíle, ale ve skutečnosti se sestává hlavně ze lží, intrik a podrazů. Ani primátorův puč není výjimkou. Politika není hezká na pohled, ale o to je důležitější, aby se odehrávala tam, kde je na ni dobře vidět. Primátor Svoboda vrátil obrazně řečeno šachy zpět na šachovnici. To není důvod k mračení, nýbrž úsměvu.

Z tohoto pohledu je pražský puč části ODS, vedený primátorem Bohuslavem Svobodou, osvěžujícím a vzrušujícím příběhem. Rozpad velké koalice v pondělí ještě nasvědčoval tomu, že budeme svědky jen dalšího přerozdělení moci, při kterém se vymění loutky (tedy především primátor), ale loutkoherci zůstanou (vlivní podnikatelé s vazbami na politiky, nazývaní kmotři).

 

 

Ale to se nestalo. Místo toho se Svoboda za zády většiny spolustraníků domluvil s opoziční TOP09 na vytvoření nové, pravicové koalice. Pro ni získal podporu premiéra Nečase a veřejnosti ji předložil již jako hotovou věc. Podpisy pod novou koaliční smlouvu tak nakonec museli připojit i ti, kteří se primátora chtěli zbavit.

 

 

Komentátoři to vesměs hodnotí jako mistrovský tah, kterým gynekolog Svoboda přestal být "známou tváří" a stal se "politickým hráčem". A to zjevně s talentem k mocenským hrám.

 

 

Je to návrat k nejlepší tradici politických majstrštyků, které v minulosti umělo předvést jen pár politiků, například Zeman, Kalousek či samozřejmě Klaus. Byť zrovna ten prohlásil, že bychom se na Svobodu za jeho magistrátní převrat měli "mračit".

 

 

K tomu ovšem není důvod. Praha se na magistrátu dočká vedení, které bude mnohem lépe odpovídat výsledkům voleb. Ale ještě důležitější je, že utrpěla pověst o všemocných kmotrech, kteří z podniků pochybné pověsti ovládají vše, na co si vzpomenou. To kazilo vzduch v Praze víc než všechny teplárny a spalovny dohromady.

 

 

Politika mívá idealistické cíle, ale ve skutečnosti se sestává hlavně ze lží, intrik a podrazů. Ani primátorův puč není výjimkou. Politika není hezká na pohled, ale o to je důležitější, aby se odehrávala tam, kde je na ni dobře vidět.

 

 

Primátor Svoboda vrátil obrazně řečeno politické šachy zpět na šachovnici. To není důvod k mračení, nýbrž úsměvu.