Mandátový a imunitní výbor neví jak přezkoumat údajné pití Miroslava Kalouska, ministr Besser je proti sňatkům v Národním divadle a prezident Klaus označil záměr ČSSD stěžovat si na projednávání reformních zákonů ve stavu legislativní nouze za konec demokracie.
Úterní schůzka pražských vyjednavačů TOP 09 a ODS skončila tím, že se představitelé ODS urazili, protože je TOP 09 údajně obvinila ze lži (přesněji řečeno z toho, že si vylhávají další záminky k ukončení jednání o koalici). Uražení má čistě politický charakter (stejně jako jej mělo uražení expremiéra Fischera v případě Topolánkova výroku v záznamu, který pořídil časopis Lui). Když se nějaký politik takhle okázale a nahlas urazí, je to vždycky vypočítaný politický tah. Kdyby urážky nebylo, museli by si ji vymyslet (viz Fischer). Pan Svoboda už zjevně hraje se sebou. TOP 09 chce nyní udělat nabídku ČSSD, nepochybně je pozdě, měla nabídku udělat oběma potenciálním koaličním parterům najednou. Tím, že se obrátili výlučně na ODS, dostali ze hry Dienstbiera ml.
Předseda mandátového a imunitního výboru Tejc má problém se stížností ministra Kalouska na poslance Ratha ohledně toho, že Kalousek údajně chlastá. Kardinální otázkou prý je, jak prozkoumat pravdivost Rathova výroku. Zkoumali by například i pravdivost výroku, že Kalousek má jen jedno varle, což způsobuje jeho nevyrovnanou politiku? Jde o to, zda obvinění je relevantní a zda jde o sprosťáctví. Problém by vznikl, kdyby byl Kalousek opilý na inkriminovaném jednání a kdyby se to nějak projevilo v tom, co říkal. Když se někdo napije tak říkajíc po službě (neříkám, že je to případ pana Kalouska), nikomu do toho nic není.
Ministr Besser je proti tomu, aby se v Národním divadle konaly sňatky. Má jistě pravdu a měl by ji i tenkrát, kdyby neargumentoval vlastenecky (ND je prý symbol české státnosti). Svatba v divadle je směšná hloupost (má se tím naznačit, že je to jen tyátr?). Zajímá mne, kdy někdo přijde na nápad nechat se oddat v obřadní síni krematoria.
Je zajímavé, jak se u nás zakořenila snaha přehánět. Intelektuální lobby ČSSD, postavená do nezvyklé situace (silná pozice středopravé koalice v PS), mluví o tom, že „politické volby roku 2010 byly zlomové v našich politických dějinách, protože nás poprvé odsekly od tradice československého demokratického státu“ (Václav Bělohradský v příloze dnešního Práva Salon). Podle prezidenta Klause znamená záměr ČSSD stěžovat si na projednávání reformních zákonů ve stavu legislativní nouze konec demokracie. Proč? A Ústavní soud ještě nerozhodl. (Jinak jsem přesvědčen, že Ústavnímu soudu nepřísluší rozhodovat například o vážnosti hospodářské situace; problém tu je, ale politický).
