Energetická bouře na obzoru: Zdražení plynu roztočí inflaci. Havlíček chystá tvrdé stropy cen
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Česko i zbytek Evropy čelí prudkému růstu cen plynu a elektřiny, který se již promítá do účtů domácností a v příštích měsících výrazně zrychlí inflaci.
- Hlavními příčinami drahých energií jsou konflikt v Hormuzském průlivu, omezené dodávky LNG z poškozených katarských zařízení, závislost na drahých plynových elektrárnách i plánovaný zákaz dovozu ruského plynu.
- Vláda v čele s Karlem Havlíčkem proto zvažuje zavedení věcně usměrňovaných cen a zastropování zisků výrobců energií, což však s sebou nese rizika žalob, odchodu soukromých výrobců z trhu a zatížení státního rozpočtu.
Říjnová inflace podle čerstvých čísel statistického úřadu klesla z 2,5 procenta na 2,4. Je to ale jenom klamavá předehra vývoje v nejbližších měsících. Česko, stejně jako zbytek Evropy čeká masivní zdražování, jehož motorem budou ceny zemního plynu a elektřiny. Analytici vesměs předpokládají, že se tempo inflace zvýší už v únoru na hodnoty kolem čtyř procent.
Dodavatelé energií zvedají ceny: Domácnosti čeká další vlna zdražování
Vývoj, který sledujeme od počátku března na energetických burzách, se nyní začíná promítat do cen účtovaných dodavatelskými společnostmi domácnostem. Ceny pro velké firmy rostou průběžně. Aktuálně zvýšil lidem ceny ČEZ, v Česku největší dodavatel elektřiny a druhý největší plynu. Elektřina pro zákazníky bez fixace zdražuje o tři a půl procenta a plyn dokonce o šest a půl. S vypršením fixací pocítí další domácnosti. Ostatní dodavatelé již také zdražili, nebo se na to chystají. A určitě to není konec.
Hlavní příčinou je nyní konflikt v Hormuzském průplavu a omezené dodávky LNG z Kataru. A samozřejmě i závislost Evropy na dováženém plynu, která ani po masivním nástupu obnovitelných zdrojů neklesá a dál ovlivňuje i ceny elektřiny, protože ceny na burzách určuje nejdražší zdroj, který je potřeba k pokrytí poptávky. Tím jsou většinou plynové elektrárny, které sice dosud měly levně nakoupeno do zásoby z minulosti, ale nové dodávky na další období jsou mnohem dražší.
Evropský trh pod tlakem: Proč jsou ceny plynu a emisních povolenek rekordní
Jedna megawatthodina elektřiny vyrobené v plynové elektrárně přitom představuje dvě megawatthodiny spáleného plynu a polovinu emisní povolenky, jejíž cena se pohybuje kolem devadesáti eur.
Plyn je aktuálně nejdražší od invaze Ruska na Ukrajinu, kdy jeho cena dosahovala až 340 eur za hodinu. Proti tomu současná cena okamžité dodávky (spot) na trhu v Rotterdamu dosahuje na částky skoro sta eur a minulý týden tuto magickou hranici dokonce překročila. V lednu byla cena na spotu kolem třiceti eur. Velkoobchodní dodávka plynu na celý příští rok aktuálně stojí kolem sedmdesáti eur, přičemž v lednu byla na 27 eurech.
Růst velkoobchodních cen a spor o plnění zásobníků v Německu
Italské ministerstvo energetiky dokonce předpovídá podle agentury Montel v případě silnějších mrazů ceny na leden mezi 150 a 180 eury. Italové z aktuálního vývoje viní především Německo, které začalo své zásobníky na zimu intenzivněji doplňovat až v říjnu a zvýšenými nákupy vytlačilo cenovou úroveň v Evropě na nevídané úrovně, kdy je plyn na kontinentu dvanáctkrát dražší než v USA.
Velkoobchodní cena elektřiny pochopitelně roste o něco pomaleji, ale už je dodávka na celý příští rok na 156 eurech, zatímco ještě na začátku léta to bylo kolem sta eur. Cena na rok 2028 se pak nyní pohybuje kolem 120 eur za MWh.
Evropa se přitom ještě rozhodla zakázat dovoz veškerého ruského zemního plynu, ať už zkapalněného, nebo potrubního v průběhu příštího roku. Potrubní plyn odebírá východ Evropy, tedy zejména Slovensko, Maďarsko a Bulharsko, ale největšími odběrateli LNG jsou Francie, Belgie a Španělsko. Dohromady ruský plyn pokrývá kolem dvanácti procent poptávky. EU sice zatím odmítá zákaz odložit, ale dovážející země se zatím k ukončení dovozu nijak nechystají.
Dlouhodobé výpadky dodávek LNG a rostoucí investice do přenosových sítí
Ani po zprovoznění Hormuzského průlivu se patrně ceny v Evropě a v Česku zvlášť nevrátí na původní úrovně, protože zplyňovací zařízení v Kataru bylo během války z nemalé části poškozeno a opravy mají trvat tři roky. Navíc roste i regulovaná složka ceny, protože distribuční a přenosové sítě v době obnovitelných zdrojů si vynucují obří investice.
Obavy už projevuje i vláda. Karel Havlíček v rozhovoru pro Ekonomický deník připustil, že vláda chystá legislativu pro zastropování cen energií a zvýšené dotování investic do sítí. To samozřejmě může nabourat rozpočet výdaji v rozsahu až desítek miliard.
Věcně usměrňované ceny: Jak má fungovat plánované omezení marží výrobců
Cenové stropy mají jít na vrub výrobcům energií a má to mít formu cenové regulace formou věcně usměrňovaných cen, což znamená, že stát dovolí výrobcům účtovat si jen omezenou přirážku k výrobním nákladům a sníží si tak povinně ziskovost.
To ovšem znamená, že ČEZ nejspíše poslechne, a soukromí majitelé elektráren začnou hledat odbyt mimo domácí trh a je velkou otázkou, jak to bude fungovat. Také mohou přijít žaloby a vymáhání odškodného. Havlíček počítá s nasazením cenových regulací kolem poloviny roku, pokud se energetické trhy neumoudří.
Dopad na ekonomiku: Hrozba vyšší inflace a růstu úrokových sazeb
Každopádně ceny energií se promítají do cen prakticky všech dalších výrobků i služeb. Takže inflace poroste dlouhodoběji a silněji, než nyní očekávají různé predikce. A s ní i úrokové sazby. Třeba ty z hypoték, ale i z investičních úvěrů, což omezí ekonomický růst.
