Evropské zpravodajské služby varují před rostoucí agresivitou ruských hrozeb. Je hrozba reálná?
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
V nedělní debatě České televize se otevřelo téma, zda mají zpravodajské služby veřejně informovat o bezpečnostních hrozbách. Spor mezi vládou a opozicí vyvolalo vystoupení ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky na konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby v Poslanecké sněmovně. Koudelka na ní upozornil, že Rusko může v horizontu několika měsíců přistoupit k nebezpečnějším operacím proti některým členským zemím NATO, které podporují Ukrajinu. Nastínil několik možných scénářů: od sabotáží, dronových a raketových útoků až po krajní variantu omezené vojenské operace.
Provokace pod falešnou vlajkou
„Mohlo by jít o omezený vpád, provokace pod falešnou vlajkou nebo rozsáhlou vlivovou kampaň,“ varuje ředitel BIS. Současně zdůraznil, že BIS nemá konkrétní informace o přípravě přímého útoku proti České republice. To však neznamená, že jsme zcela mimo nebezpečí. Koudelka připomíná, že ruské operace mohou zasáhnout zbrojařské podniky, dopravní uzly, logistická centra, letiště, energetickou infrastrukturu nebo sklady vojenského materiálu určeného pro Ukrajinu. Navíc se množí indicie, jež předcházely útoku na Ukrajinu, mimo jiné Putinova starost o údajný útlak ruskojazyčných obyvatel v Pobaltí. Vývoj bezpečnostní situace nabývá na dynamice. Premiér Andrej Babiš sice poprvé připouští riziko ruské hybridní války, ale zároveň si nepřeje, aby o ní ředitel BIS veřejně hovořil. Možná i proto, že má ve vládě hlásnou troubu Kremlu SPD, která žádné ruské hrozby nevidí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
