
V Česku se staví nejvíc bytů od revoluce. Babiš přesto zase překopává zákon. Komu tím pomůže?
Přestože digitalizace stavebního řízení přes počáteční problémy a odvolání ministra Bartoše zrychlila schvalování žádostí i rekordní růst českého stavebnictví, Babišova vláda prosadila zcela nový zákon.
Nová legislativní úprava přináší centrální stavební úřady, snazší dodatečnou legalizaci černých staveb a zrychlené schvalování primárně pro velké developerské projekty nad sto bytů.
Podle kritiků zákon znevýhodňuje menší developery i obecní výstavbu a jeho překotné zavedení od 1. ledna představuje pro úspěšně se rozvíjející stavebnictví zbytečné riziko.
Před dvěma lety touto dobou se rozbíhala digitalizace stavebního řízení s notnými porodními bolestmi, které tehdejšího ministra Bartoše stály místo. Po dvou letech však data ukazují, že české stavebnictví navzdory problémům při spuštění digitalizace výrazně rostlo. České stavebnictví rostlo loni druhým nejrychlejším tempem z celé EU, nejvíc se stavělo v Praze. Délka vyřízení povolení u bytových domů je většinou do čtyř měsíců. Babišova vláda chce přesto celý zákon hodit do koše a přinést už třetí za posledních sedm let. Proč?
Pro Bartoše hlasovali všichni
Novelu z dílny Bartoše v minulém období podpořilo celé politické spektrum: kromě vládních stran pro zákon hlasovalo i ANO a SPD. Při startu digitalizace však systém narazil na četné problémy, které Bartoš neustál a Petr Fiala jej odvolal z vlády. Krátce nato však sám Fialův kabinet v přehledu úkolů uvedl, že digitalizace je z 80 % hotová a prezentoval to jako svůj úspěch.
Mezitím komentátoři hrozili tím, že kvůli nefunkčnímu stavebnímu řízení může přijít dokonce propad českého HDP o jednotky procent a škody v desítkách miliard. Hnutí ANO dodnes říká, že Bartoš zničil české stavebnictví.
Po dvou letech už máme k dispozici více čísel a obraz ochromeného stavebnictví z nich nevychází. Se současným systémem se v Česku staví rychleji za Babišova zákona z dílny ministryně Dostálové. Ve druhém čtvrtletí letošního roku byla přehledu zahájena výstavba nejvíce bytů od roku 1990.
U ukončených povolovacích řízení týkajících se bytových budov byl medián délky 103 dnů bez započtení přerušení. Více než rok trvalo jen 2,2 % řízení. Dalších 9,3 % zahájených řízení zatím nebylo ukončeno. Stavební produkce začala soustavně meziročně růst v listopadu 2024
Celkově pak v roce 2025 vzrostla česká stavební produkce o 10,9 %, což byl druhý nejrychlejší růst stavebnictví v EU po Slovinsku. A to přesto, že například v Praze někteří developeři dokonce vyhlásili zastavení svých již povolených projektů z důvodu drahých stavebních prací.
Nový zákon a zase hromada změn
Babišova vláda přesto prosazuje zase nový stavební zákon, který připravil Karel Havlíček už před jmenováním vlády. Vláda ho předkládá formou poslaneckého návrhu, čímž obchází klasické připomínkové řízení. Zákon mimo jiné zavede velké centrální stavební úřady, čímž má dlouhodobě ušetřit na administrativě, na začátku však přinese náročnou reorganizaci.
Vedle toho je pak zákon kritizován mimo jiné za velmi volnou možnost zpětné legalizace černých staveb. A rovněž za to, že za veřejný zájem prohlašuje pouze bytovou výstavbu nad 10 tisíc metrů čtverečních, tedy zhruba přes 200 bytů. Tím zásadně zvýhodní velké developery a ztíží situaci menším hráčům, kteří by mohli trh doplňovat.
Postavení veřejného zájmu je významné v povolování, protože pak může bydlení obstát například v konkurenci památkové péče, ochrany životního prostředí a dalších již existujících veřejných zájmů. Veřejným zájmem tak běžně nebudou ani projekty městské a obecní výstavby, které Česko pro zlevnění bydlení jednoznačně potřebuje. Mimo jiné z těchto důvodů zákon odmítl senát, byl však sněmovnou přehlasován.
Babišův nový zákon tak ze všeho nejvíce působí jako přizpůsobení trhu vlivným hráčům. České stavebnictví není v kolapsu, naopak rekordně roste. Zasáhnout do tohoto procesu další překotnou změnou legislativy může být zbytečné riziko. Vláda do něj jde, prezident již zákon podepsal a 1. ledna začne účinkovat. Jestli bylo nutné zasahovat do už běžící reformy, zůstává otázkou.





















