Rozeštvání sousedů nevyšlo, dezinformátoři narazili. Pokus o rozhádání Čechů s Poláky dostal bídu
Tato záležitost sahá až do roku 1958, kdy Polsko a tehdejší Československo upravily svou společnou hranici. Polsko postoupilo svému sousedovi 1205,9 hektaru a na oplátku získalo 837,46 hektaru, čímž vznikl rozdíl 368,44 hektaru, který nebyl nikdy zcela vyřešen. Po celá desetiletí se však s touto záležitostí zacházelo spíš jako s technickou a diplomatickou otázkou než jako s vážným územním sporem mezi Varšavou a Prahou.
Kampaň se pokusila z této málo známé záležitosti udělat něco mnohem výbušnějšího. Poté, co byl napaden web polské regionální rozhlasové stanice Radio PiK, se na internetu objevil smyšlený článek, který tvrdil, že Polsko vzneslo územní nároky. Byla také vytvořena falešná webová stránka, napodobující české veřejnoprávní rozhlasové vysílání, a profil na sociálních sítích, vydávající se za českého velvyslance v Polsku. Padělaný dokument, který tam byl zveřejněn, tvrdil, že Varšava požaduje více než 600 hektarů českého území. Další účet se vydával za polského náměstka ministra zahraničních věcí.
Kampaň také vtáhla do hry mnohem citlivější historické téma: region Zaolší, který stál v centru polsko-československých sporů ve 20. století. Falešné účty mimo jiné propagovaly údajný protest v českém Třinci proti „polonizaci“ české části regionu. Tímto způsobem byla do značné míry zapomenutá administrativní záležitost spojena s mnohem emocionálněji nabitou kapitolou polsko-českých dějin.
Jsme cílem
Polsko a Česko představují zřejmý cíl našich nepřátel. Obě země jsou členy NATO, obě podporují Ukrajinu a politická i bezpečnostní spolupráce mezi Varšavou a Prahou se v posledních letech prohloubila. Zároveň jejich společná historie nabízí dostatek materiálu, který lze vytrhnout z kontextu a využít k podněcování nedůvěry.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
